Kratom v mnohém připomíná alkohol. Neměl by být kontrolován jako třeba heroin, říká odborník
Česko bude mít možná úplně nový zákon o psychomodulačních látkách – je to zřejmě jediná cesta, jak upravit nakládání s rostlinou drogou kratom. „Je v šedé zóně, v regulačním vakuu. Není to ani alkohol, ani tabákový výrobek, ani kontrolovaná omamná a psychotropní látka. A my si myslíme, že by neměl být takto kontrolován jako třeba heroin nebo pervitin,“ zdůrazňuje epidemiolog závislostí Viktor Mravčík.
„V malých množstvích má stimulační účinky, kvůli kterým se užívá, ve větších naopak účinky tlumivé, které připomínají opiáty. V mnohém připomíná alkohol, je to návyková látka,“ vysvětluje poradce národního protidrogového koordinátora.
Čtěte také
Kratom je podle něj relativně bezpečná látka, pokud se používá v přiměřeném množství. Nepotvrdily se prý domněnky, že působí toxicky na játra nebo srdce, ke vzniku závislosti ovšem dochází při požívání většího množství, případně koncentrovaných forem, a týká se řádově desítek lidí.
V mnoha zemích, jako je například Německo, Polsko, Slovensko a další, je přitom kratom zcela zakázaný. Mravčík ovšem poukazuje na to, že další státy, například Spojené státy, Nizozemsko nebo Thajsko, se vydávají cestou rozumné regulace. „I současná česká vláda v programovém prohlášení říká, že přísnost regulace návykových látek by měla záviset na jejich škodlivosti,“ upozorňuje.
V souladu s tímto principem je prý i dekriminalizace užívání konopí, kterou má pracovní skupina navrhnout do konce března.
Liberalizace místo prohibice
Česko podle Mravčíka patří k zemím s málo přísnou protidrogovou politikou, což se nám prý vyplácí, pokud jde o dopady na veřejné zdravotnictví v souvislosti s užíváním návykových látek nebo nízký výskyt HIV nebo hepatitidy C mezi injekčními uživateli drog.
Zatím máme věkovou hranici 18 let, protože s ohledem na škodlivost a účinky kratomu není důvod ji mít odlišnou od alkoholu.
„I mezinárodní organizace doporučují změny drogových politik od přísné prohibice vymáhané trestním zákonem k politice, která bere v potaz potřeby uživatelů,“ dodává.
Podle připravovaného zákona by měl být kratom uváděn na trh za podobných podmínek, jako tomu je například u tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo nikotinových sáčků. Tedy v jednotném balení, které bude obsahovat informace o produktu, obsahu aktivních látek a zdravotní varování, a to i ve vztahu k užívání této látky dětmi.
Čtěte také
„Zatím máme věkovou hranici 18 let, protože s ohledem na škodlivost a účinky kratomu není důvod ji mít odlišnou od alkoholu. U rizikovějších látek může být hranice 21 let,“ uvádí Mravčík s tím, že pod zákonem by mělo vedle extraktů kratomu být i nízkopotentní konopí s obsahem do 1 procenta THC a jeho extrakty.
Velkým fenoménem poslední doby je užívání nikotinových sáčků dětmi. Omezit jejich prodej by měla vyhláška, která by měla začít brzy platit. „Je ale třeba dodat, že tyto alternativy jsou mnohem méně škodlivé než klasické cigarety. Je žádoucí, aby na ně kuřáci přešli, pokud nemohou či nechtějí přestat. Mezi jejich uživateli je velmi malé procento nekuřáků,“ podotýká.
„Je samozřejmě riziko vzniku závislosti na nikotinu podobně jako na cigaretách a existuje i možnost přechodu mezi těmi produkty. Proto je potřeba, aby alternativy byly atraktivnější než cigarety samotné. Ať už jde o cenu, nebo schopnost nahradit nikotin. Ale musíme být velmi opatrní, aby míra užívání u nekuřáků nerostla,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Klára Notaro: Drogy ve Francii, výnosný byznys s pevnými pravidly
Ve Francii turisté nemohou jít kamkoliv. Mohou se procházet městem, navštívit památky, obchody, ale do některých čtvrtí na předměstí by chodit neměli.
-
Společnost se shodla, že ji drogy rozkládají. A dnes ji rozkládají sociální sítě, tvrdí Vrabel
Sociální síť Facebook považuje datový analytik František Vrabel za obrovské riziko. „Algoritmy, které za ní stojí, podporují polarizaci společnosti," říká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.