Společnost se shodla, že ji drogy rozkládají. A dnes ji rozkládají sociální sítě, tvrdí podnikatel Vrabel

I v období americké prezidentské kampaně Facebook podle něj jednoznačně stál na straně rozdělování společnosti. „Protože z toho má větší byznys. Ve svém důsledku stál na straně prezidenta Donalda Trumpa,“ dodává podnikatel v pořadu Osobnost Plus.

Čtěte také

The New York Times: Trump zahlcuje internet dezinformacemi pod heslem #StoptheSteal, spojil se i s trolly

Potvrzuje to podle něj několik analýz, mimo jiné analýza magazínu The Economist.

„Srovnával sledovanost zpravodajských portálů z levé a pravé strany politického spektra na internetu a zjišťoval, jakým způsobem Facebook rozděloval tyto zprávy mezi své uživatele. A tam to bylo dramaticky ve prospěch krajně pravicových amerických médií. V Americe je krajně pravá část politického spektra daleko více slyšet než levá,“ podotýká.

Jestliže máte tendenci se radikalizovat, algoritmus Facebooku to ví a zásobuje vás takovými zprávami, aby radikalizaci podpořil.
František Vrabel

Twitter se podle Vrabela choval zodpovědněji. „Nenařkl bych ho z toho, že stranil té druhé části, té levicovější. Z mého pohledu nepochybně nehrál tak negativní roli jako Facebook. Twitter příspěvky nemaže, ale dá tam hlášku, že se jedná o zprávu, která není podložena fakty, která nemusí být pravdivá,“ upozorňuje s tím, že dopad Twitteru na společnost je ale daleko menší než Facebooku.

„Algoritmus Facebooku automaticky doporučuje zprávy, které lidé čtou. Jinými slovy on je manipuluje. To není případ Twitteru. Jestliže máte tendenci se radikalizovat, algoritmus Facebooku to ví a zásobuje vás takovými zprávami, aby vaši radikalizaci podpořil. A je mu úplně jedno, jestli se radikalizujete směrem doleva, nebo doprava,“ vysvětluje.

K regulaci se blížíme

Sociální sítě podle Vrabela rozkládají společnost a musí být „nějakým rozumným způsobem“ zregulovány. Varuje, že pokud se tak nestane, budou pro budoucnost společnosti krajně nebezpečné.

Čtěte také

Dezinformace o nemoci covid-19 zabíjejí. Kolik obětí má na svědomí infodemie?

„V první řadě bych se zaměřil na cílenou reklamu. Facebook začal svůj byznys v době, kdy měla cílená reklama svoje meze a de facto se omezovala jen na nějaké koníčky nebo zájmy lidí relativně s malou přesností. Dotáhli to ale do dokonalosti, že jsou schopní personalizovat reklamu na konkrétního uživatele. A tohle by podle mě mělo být zlomeno, regulace by primárně měla říct: můžete mít pouze třeba 10 tisíc profilů lidí, kam reklamy můžete posílat, ale už ne stovky milionů,“ naznačuje.

Efekt stávajícího algoritmu je ten, že je lidé přestávají slyšet, vůbec jim nejsou předkládány argumenty druhé strany.
František Vrabel

Měl by se také zregulovat algoritmus, který stojí za tím, že doporučuje určité příspěvky.

„Aby uživatel nedostával jen zprávy, které algoritmus vyhodnotil, že je budete sledovat. Jde o to, že lidé mají tendenci raději se utvrzovat ve svých názorech, než aby slyšeli názory jiné. A efekt stávajícího algoritmu je ten, že je lidé přestávají slyšet, vůbec jim nejsou předkládány argumenty druhé strany. Horizontální komunikace je zcela potlačena,“ konstatuje a ilustruje:

„Drogově závislí taky chtějí dostat svoji drogu. Společnost dospěla k závěru, že ji drogy rozkládají. A bezpochyby ten přístup, který mají sociální sítě, společnost rozkládají.“ 

Vrabel předpokládá, že se k regulaci sociálních sítí společnost přibližuje. „V Americe se o tom vede velká debata, proběhlo několik slyšení v americkém Kongresu. Politická reprezentace napříč spektrem si uvědomuje, že se to musí zregulovat, jinak se společnost úplně rozklíží. Myslím si, že tomu skutečně dojde,“ doufá podnikatel.

Tři typy dezinformací o covidu

Vrabelova firma Semantic Visions spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví, pomáhá mu v boji s dezinformacemi. „Analyzujeme část dezinformací, od nás jde také část doporučení, jak by měla vypadat strategická komunikace státu. Dáváme lidem, kteří o strategii rozhodují, takzvané situační povědomí,“ popisuje.

Čtěte také

Koronavirus a fake news: Rusko často jen zesiluje už existující fámy, původ dezinformací ale jistý není, říká novinář Soukup

Upozorňuje, že pro část populace, především pro ty, kteří jsou konspiračními teoriemi nejvíce ovlivněni a odmítají opatření dodržovat, je výraz dezinformace červeným hadrem.

„Myslím si, že strategie je méně mluvit o dezinformacích, nebo méně je nazývat dezinformacemi a konspiracemi. Je otázkou, jestli má smysl jednotlivé dezinformace donekonečna vyvracet a mimo jiné jim dávat publicitu. Anebo jestli je lepší do společnosti komunikovat pozitivní témata,“ myslí si.

Firma podle něj rozlišuje tři typy dezinformací na téma koronavirus. „První je, že žádný covid neexistuje. Spousta lidí tomu bohužel věří. Tento typ je na ústupu, ale pořád je kolem 5 procent dezinformací. Druhý typ jsou dezinformace, které rozdmýchávají konspirace. Že jde o biologickou zbraň, že se prostřednictvím testů zavádí čipy nebo že virus šíří 5G sítě a podobně. Třetí skupina jsou dezinformace, které popírají statistiky. Třeba lékaři, kteří nevěří, že jsou plné JIP. Třetí typ samozřejmě zahrnuje i zpochybňování nutnosti preventivních opatření,“ popisuje František Vrabel a dodává, že tyto typy dezinformací se shoduji napříč světem.

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Františem Vrablem si můžete poslechnout ze záznamu.