Matěj Schneider: Biden dekriminalizuje konopí. Reforma je to nedokonalá, symbolická i předvolební

Právě kvůli neschopnosti demokratů dohodnout se takřka na ničem i v momentě, kdy ovládají obě komory Kongresu i Bílý dům, v uplynulém roce bonmot o neschopnosti vládnout ožil. O to překvapivější je teď před volbami do Kongresu sledovat, že se strana přece jen odhodlává k pár veskrze populárním krokům.

Čtěte také

Matěj Schneider: Biden se honosí zažehnáním stávky železničářů. Nehodil je ale pod vlak?

Joe Biden nyní oznámil, že žádá po federálních úřadech, aby přezkoumaly klasifikaci konopí, a tím ho na federální úrovni de facto dekriminalizovaly a zároveň oznámil vlnu milostí pro federální vězně, kteří byli odsouzeni čistě za držení konopí.

Je tu nutné uvést hned několik podstatných, relativizujících poznámek pod čarou, ke kterým se hned dostanu, nicméně tak jako tak je faktem, že z průzkumů v posledních letech vychází, že s dekriminalizací (a často i legalizací) konopí souhlasí většina Američanů a dokonce i většina republikánských voličů. Poté, co se demokratům podařilo v půlce léta prolomit svůj legislativní pat a prosadit pár velkých zákonů, tak přichází další průlom.

Jak bude vypadat zbytek Bidenova období

Čtěte také

Jefim Fištejn: Americký prezident Joe Biden – kam s ním?

Teď ale k výhradám. Jednak není pochyb o tom, že se Bidenova administrativa snaží z kroku vytěžit maximum do voleb, ve kterých se stále očekává, že přijdou o kontrolu Kongresu. Prezidentem oznámená de facto dekriminalizace je mimo jiné krok čistě exekutivní a kdyby Biden chtěl, mohl ho udělat hned první den v úřadě.

Nejvíce relativizujících podrobností se ale skrývá ve slově „federální“, které oznámené kroky značně limituje. Spojené státy mají sice obří problém s velkou vězeňskou populací, ale ta je z drtivé většiny tvořena vězni ve státních, nikoliv federálních věznicích.

V těch je čistě, co se množství týče, asi jen desetina celkového počtu více než dvou milionů a přestože je zde výraznější podíl lidí, kteří si odpykávají tresty za drogové zločiny, za čisté držení tu v tuto chvíli není ani jeden. To neznamená, že by zpětná milost nebyla podstatným přilepšením pro tisíce jedinců, kteří za podobné přečiny seděli v minulosti a kterým se teď snáze bude shánět práce.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Občanská svoboda a otázka legalizace lehkých drog

Jak ale dlouhodobě upozorňuje například profesor John Pfaff z Fordhamské univerzity: pokud Spojené státy budou chtít skutečně razantně snížit svoji vězeňskou populaci, budou se jednak muset soustředit na státní věznice, jednak se budou muset prokousat bolestivou debatou o zkracování trestů pro vězně, kteří se dopustili i násilných trestných činů.

Proto se Joe Biden ve svém oznámení obracel i na guvernéry jednotlivých států s tím, aby jeho kroky napodobili. A jakkoliv u demokratických guvernérů se to dá očekávat – ostatně mnohé z těchto států v uplynulé dekádě konopí samy dekriminalizovaly či rovnou legalizovaly – u těch republikánských se v aktuální polarizované atmosféře ochota spolupracovat s demokratickým Bílým domem dá očekávat jen těžko.

Bidenovo rozhodnutí ohledně konopí tak jde interpretovat primárně dvojím způsobem, přičemž oba souvisí s nadcházejícími volbami. Jednak jde částečně o snahu motivovat klíčové demografické opory demokratů, aby přece jen došly k volbám a třeba i zachránily demokratické většiny v obou komorách Kongresu. Jednak jestli volební gambit nevyjde, jde brát krok jako předzvěst toho, jak bude vypadat zbytek Bidenova volebního období, protože o moc víc než jednostranné kroky výkonné moci mu toho nezbyde.

Autor je publicista