Matěj Schneider: Biden se honosí zažehnáním stávky železničářů. Nehodil je ale pod vlak?

1. říjen 2022

Spojeným státům hrozila masivní stávka železničních zaměstnanců. Bílý dům přispěl k vyjednávání mezi odboráři a vedením železničních firem a v půlce září nabídl kompromisní dohodu. Joe Biden a jeho spolustraníci slavili zažehnání krize – je ale skutečně u konce, nebo se jen odkládá na neurčito?

Američtí železničáři pracují v běsných podmínkách, zatímco firmy, které se spoléhají na jejich práci, si v posledních pandemických letech připisovaly rekordní zisky. V uplynulých dvou letech tak jejich odborové svazy jednaly s vedením firem. Mediální pokrytí jejich čím dál dramatičtějšího vyjednávání se soustředilo především na požadavky zvýšení mezd. V tomto ohledu se jednalo o na první pohled významné zvýšení o více než 20 procent. Rozloženo do období pěti let a v kontextu současné inflace se v reálné kupní síle jedná spíše o pouhé nedokonalé dorovnání.

Čtěte také

Vyjednávání se ale nezasekla na otázce mezd. Nejvíce se bojuje o opatření ohledně pracovní doby. Američtí železničáři totiž pracují enormní hodiny. Zástupci odborů standardně mluví o 260 odpracovaných hodinách do měsíce, týdny s 80 až 90 odpracovanými hodinami nejsou výjimkou. Práce skrz víkendy je standard, sehnat byť jeden den plánovaného volna je často takřka nemožné.

Krom toho jsou pracovní rozvrhy značně chaotické a mění se mnohdy na poslední chvíli. „Je nemožné cokoliv dělat, i na vaše vlastní narozeniny, když nevíte, kdy budete pracovat,“ řekl časopisu American Prospect  železniční zaměstnanec Hugh Sawyer, který strávil své pětašedesáté narozeniny nervózním kontrolováním rozpisu služeb.

Železniční firmy v současném nastavení dokonce penalizují své sedřené zaměstnance i za volno kvůli nutným návštěvám doktorů. Zcela absurdními byly pak extrémní snahy železničních firem osekat pracovní náklady například tím, že chtěly nově nechat vlaky řídit jen jednoho, nikoliv dva strojvedoucí. „Představte si, jak by veřejnost reagovala, kdyby letecké společnosti zrušily pozici kopilota, která tu je v zásadě proto, aby se zabránilo možnosti, že letadlo zůstane bez pilota,“ glosoval tento nápad komentátor Harold Meyerson.

V rovině symbolických slov

Vyjednávání mezi odbory a vedením železničních firem je pak v USA specifické tím, že dle zdejších zákonů do něj má právo vstoupit Kongres a donutit obě strany k dohodě. Přesně to hrozilo i v současnosti, když se železničářské odbory začaly kvůli troskotajícím vyjednáváním chystat na stávku.

Čtěte také

Z toho znervóznili demokratičtí politici ve Washingtonu, které teď čekají nadcházející listopadové volby. Stávka železničářů by měla velký dopad na už tak chatrné dodavatelské řetězce a tím velmi pravděpodobně na volební výhledy demokratů jakožto strany u moci.

K zásahu Kongresu zatím nedošlo a členové železničních odborů teď zvažují, jestli přistoupí na podmínky vyjednané Bílým domem. Jakkoliv se Bidenova administrativa poplácala po zádech, zvěsti z amerických odborářských médií nejsou příliš nadšené. Joe Biden se opakovaně honosil, že bude nejvíce pro odborářským prezidentem v americké moderní historii. V průběhu úřadování se mu naskytlo několik příležitostí to dokázat, ale povětšinou vše zůstalo v rovině symbolických slov.

Matěj Schneider

 Aktuální dění pak působí spíše tak, že mu jde především o volební výsledky vlastní strany – ať už tím, že hodí požadavky železničářů (s prominutím) pod vlak, nebo alespoň odkopne problém v kalendáři až za listopadové volby. Železničáři tak můžou jen doufat, že po volbách Biden dostojí svým předchozím slibům.

Autor je publicista

Spustit audio