Julie Hrstková: Digitalizaci nepřinesou ani dredy, ani lidovci. Spíš normální fungování státní správy

Čtěte také

Julie Hrstková: Digitalizace je jako svatý grál. Všichni po ni touží, ale nikdo ji nenašel

Všechny ostatní digitální počiny jsou o mnoho řádů pozadu a je jedno, zda jde o digitalizaci stavebního řízení, nekonečně vylepšovaný systém úřadů práce – kde se spor mezi ministerstvem práce a Nejvyšším kontrolním úřadem dostal až na jednání vlády –, či o tzv. digitální ústavu, tedy o zákon o právu občanů na online služby, který zákonodárci odložili rovnou o dva roky.

Digitální přijímací zkoušky navíc vznikly navzdory všem pravidlům státní podoby digitalizace. Na začátku byl požadavek vlády v roce 2023, a nutná změna zákonů, která se poněkud překvapivě povedla. Pak ovšem následovalo klasické kolečko výběrového řízení, které hrozilo, že vše skončí jako vždy – spory, prodlením a nefungujícím předraženým systémem.

Přijímačky zvládl hlavně šéf Cermatu

Reálně přijímací zkoušky vydupal ze země tehdejší šéf Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání, jak zní celé jméno Cermatu, Miroslav Krejčí.

A byl za to také náležitě „odměněn.“ Nejdřív musel odejít z pozice ředitele, protože se proti němu zvedla vlna odporu od části podřízených, kteří nebyli ve státním sektoru zvyklí pracovat s takovým nasazením, jaký od nich vyžadoval. Respektive jako by dělali na sebe.

Čtěte také

Až 80 procent uchazečů se na SŠ umístí už po prvním kole, odhaduje Cermat

A nyní přes sliby ministra školství Miroslava Beka (za STAN) vynuceně odchází z Cermatu úplně.

Miroslav Krejčí byl také jediný ředitel, který se chtěl pomoci aspoň trochu narušit tzv. skleněný strop tuzemského vzdělávání. Tedy fakt, na který upozorňují odborníci dlouhodobě – tuzemské školství je extrémně podmíněno socioekonomickým zázemím rodičů i jejich dosaženým stupněm vzdělání.

Přijímací zkoušky na střední školy jsou náročné časově i finančně. Přípravné kurzy jsou nákladné stejně jako tzv. zkoušky na nečisto.

Krejčí chtěl původně nabídnout zájemcům o studium soubor příkladů, který by byl volně dostupný i s řešením. Vybrané příklady z volně přístupné databáze by se pak objevily v přijímacích zkouškách. S tím ovšem narazil na odpor učitelů, kteří raději připravují placené testy a doučování za peníze.

Příprava na testy zadarmo?

Pod patronací Cermatu za dob Miroslava Krejčího se alespoň inovovala aplikace Tau, kde si každý zájemce o studium i budoucí maturant může projít testovací příklady z minulých let. A zjistit, zda je dokáže zodpovědět.

Čtěte také

Petr Šabata: Přijímačky na střední školy by se měly dál měnit, ministr to ale neplánuje

Ted Krejčí už jako výkonný ředitel pro informační systémy soukromé společnosti, spustil bezplatnou aplikaci k přijímačkám a maturitě. Na rozdíl od státní aplikace jsou v ní i postupy řešení, které jsou zatím propojené s umělou inteligencí.

Celá platforma je v testovací fázi, tréninkové úlohy se zatím připravují a je tam spousta věcí k doladění. Nicméně vzhledem k dosavadním výsledkům exšéfa Cermatu se dá předpokládat, že nakonec bude fungovat podstatně lépe než jakákoliv státní aplikace, kde jediné, co reálně tvůrce zajímá, je vlastní díl příjmů, nikoliv benefit pro uživatele.

Julie Hrstková, komentátorka|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Digitalizace pod patronací státu, respektive ministrů je dlouhodobě spojená s předraženými státními zakázkami a výsledek často neodpovídá vynaloženým nákladům.

Uživatelům je úplně jedno, zda má dotyčný ministr dredy, nebo je lidovec, když nedostanou razítko na stavební povolení či čekají na nezbytnou sociální podporu mnoho měsíců.

To, co je opravdu zajímá, je, zda to funguje. A když jedinou ukázkou reálného fungování nabízí člověk, který přišel a následně byl nucen zase odejít do soukromého sektoru, dost to vypovídá o fungování celé země.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin