Rusové i trhy si zvykli nebrat Trumpa doslova, dokud nepřejde k činům, hodnotí ekonom Borovička
Americký prezident Donald Trump dává Rusku 50 dní na uzavření mírové dohody s Ukrajinou, jinak proti němu a jeho obchodním partnerům zavede dovozní cla ve výši 100 procent. „Pokud by byla hrozba takto vysokých cel naplněna, bylo by to pro země jako například Indie závažné. Ale lhůta končí až na začátku září a nevíme, co se do té doby stane,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Jaroslav Borovička z New York University ve Spojených státech.
Poukazuje na to, že Trump už podobných výroků pronesl více a nejnovější vyjádření vnímá jako projev nesouhlasu s tím, co ruský prezident v současnosti dělá. „Provede telefonát s Trumpem, který po něm vypadá spokojený a pronáší, jak si s Putinem skvěle popovídali. A následně pokračuje ve válce,“ konstatuje.
Čtěte také
Rusové i finanční trhy si prý už zvykli nebrat Trumpova vyjádření úplně doslova, alespoň dokud nejde ke skutečným činům.
„V jednáních se skutečným stratégem, jakým je Vladimir Putin, tahá Trump za kratší konec. A také izraelský premiér Benjamin Netanjahu dokázal Trumpa vmanévrovat do útoku na Írán, přestože on sám preferoval pokračovat v jednáních,“ připomíná.
Unie proti clům
Už začátkem srpna vyprší lhůta, kterou americký prezident stanovil pro dohodu mezi USA a Evropskou unií. Pokud by přitom došlo k zavedení 30procentních cel, Česko by na to doplatilo desítkami miliard.
Čtěte také
„Unie není jediná. Identické dopisy obdrželo i Japonsko, Jižní Korea, Jižní Afrika a další země. Nejsou to žádné složité právní dokumenty, svou formou odpovídají Trumpovým příspěvkům na sociálních sítích. USA v nich oznamují, že mají s danou zemí obchodní schodky, které připisují obchodním bariérou a přistupují proto ke clům, která smyšleně označují jako reciproční,“ shrnuje ekonom.
Zavedení cel by podle něj otřáslo světovým obchodem a nejvíce by zasáhlo evropský farmaceutický a automobilový průmysl. Trumpova administrativa chce mimo jiné přimět firmy k přesunu výroby do Spojených států, současně ale znejišťuje domácí ekonomiku tvrdým postupem vůči migrantům, kteří tvoří podstatnou část pracovní síly.
Čtěte také
Borovička neočekává, že by spor přerostl v obchodní válku, jako tomu bylo v případě Číny, která začala reagovat velmi agresivně. Klíčové ale je, aby se Unie dohodla na společném postupu skrze Evropskou komisi.
„Jako celek máme mnohem větší páky na Trumpovu administrativu a šanci něco vyjednat. Kdyby se Česko snažilo postupovat samostatně, bylo by úplně bez šance a Američané by jen kladli ultimáta,“ soudí.
Jak Trumpovu administrativu ovlivnil odchod Elona Muska? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
