Zavřené hranice vzbuzují radost zastánců absolutního státního dohledu, píše Der Standard

Když se totiž unijní občané neozvou, může je i v budoucnu na každém hraničním přechodu čekat vojenský lékař s teploměrem. Už teď se ostatně objevují návrhy, podle kterých mají mít možnost cestovat jen lidé s kompletním očkovacím průkazem.

Čtěte také

Jan Fingerland: O státní hranici aneb My, co sedíme uvnitř

Aktuální pohled na hranice v Evropě nabízí podle listu Der Standard nespočet absurdních momentek. Německý důchodce si například na rybářském prutu nedávno vyzvedával oblíbenou bagetu od francouzské pekařky z příhraniční vesnice. A srbská armáda nasadila k hraničním přechodům s Chorvatskem obrněné transportéry. V myšlení lidí se usadila představa, že jsou státní hranice kůží, kterou je třeba dezinfikovat. Vnitrozemí vnímané jako křehké tělo se tak chce chránit od okolí.

Být v karanténě často znamená přetrhat vztahy s přáteli – pokračuje Der Standard. A podobně teď trpí přeshraniční přátelství. A pokud se nebudeme potkávat tak jednoduše jako zatím, můžou se z přátel stát znova nepřátelé. Hrozba odcizení roste každým dnem, kdy vnitroevropské hranice střeží vojáci – uzavírá Der Standard.

Čaputové věří 60 % Slováků 

Slovenský server Aktuality.sk se věnuje čerstvému průzkumu důvěryhodnosti politiků. Prezidentce Zuzaně Čaputové v dubnu důvěřovalo přes 60 % Slováků. Na druhém místě se drží bývalý premiér Peter Pellegrini ze Směru, kterého postupně dotahuje jeho nástupce Igor Matovič. Jak Aktuality.sk vysvětlují rekordní podporu prezidentky Čaputové?

Čtěte také

Kamila Pešeková: Zuzana Čaputová, hlava státu s nejelegantnější rouškou. Už rok je prezidentkou

Čaputové podle průzkumu agentury FOCUS věří i část Slováků, kteří by ji nevolili. Je to zřejmě proto, že během epidemie umí být nad věcí. Prezidentka nechává vládě prostor k rozhodování a ona sama se spíš snaží o klidné vystupování a nabízí rozvahu, naději a povzbuzení. A většina Slováků to podle průzkumu oceňuje.

Druhé místo pro Petra Pellegriniho symbolizuje něco jiného. Expremiér těží z falešné nostalgie lidí, podle kterých zvládl výborně nástup epidemie. Pellegrinimu se každopádně zřejmě daří odpoutat se od chabé pověsti vlastní strany Směr. A do budoucna ho to může motivovat k založení vlastního projektu bez Roberta Fica – podotýkají Aktuality.sk.

Proč Poláci nakupují známky?

Poláci letos na jaře kromě roušek, dezinfekce a rukavic kupují ve velkém poštovní schránky. Všímá si toho list Rzeczpospolita. V meziročním srovnání podle osloveného eshopu v Polsku vzrostla poptávka po schránkách o 2000 %. A doručovací schránky rychle mizí taky z regálů v kutilských obchodech. Proč takový zájem?

Čtěte také

Petr Janyška: Polské psychodrama s volbou prezidenta

Polská vláda totiž na neděli chystá korespondenční prezidentské volby. A podle platného zákona hrozí pokuta v přepočtu až 60 tisíc korun tomu, komu chybí poštovní schránka. Polská pošta totiž má nejpozději den před hlasováním doručit každému Polákovi volební lístky a obálku. Místo volebních místností se budou hlasy odevzdávat ve stanech před pobočkami pošt a úřadů.

S BBC na Nicoya

A na závěr přehledu tisku se s BBC vydáme na Kostariku. Britská televize na svém webu přináší reportáž z poloostrova Nicoya. Ten je proslulý nejen svými plážemi, ale taky dlouhověkostí svých obyvatel. Na ploše srovnatelné s průměrným českým okresem tam žije přes 40 lidí starších 100 let. Nicoya patří mezi šest modrých zón na světě, které se vymykají nadprůměrnou nadějí dožití.

Většina nejstarších obyvatel Nicoyi přitom žije pod hranicí chudoby. Receptem na dlouhověkost v zemědělském kraji je podle jeho obyvatel prostý způsob života. Jeden z nich BBC řekl, že vysoký věk není jeho cílem. Spíš se jedná o vedlejší produkt života věnovaného rodině. Cesta ke štěstí podle dalšího vede přes vděčnost Bohu a vědomí, že se na zítřek můžete těšit. Na Nicoyi proto potkáte i stoleté muže, kteří jezdí každý den na koni na pole – shrnuje BBC.

Víc v audiozáznamu.