Kamila Pešeková: Zuzana Čaputová, hlava státu s nejelegantnější rouškou. Už rok je prezidentkou
Už je to rok, co si Slováci zvolili do funkce prezidenta poprvé ženu, do té doby málo známou občanskou aktivistku a právničku Zuzanu Čaputovou.
Za tu dobu na sebe slovenská prezidentka mnohokrát upozornila, nejenom doma, ale i v zahraničí.
Čtěte také
Teprve nedávno některá světová média konstatovala, že je hlavou státu, která umí nejelegantněji sladit roušku se svým outfitem. Hodnotit Zuzanu Čaputovou jen takhle povrchně by ale bylo chybou. Během svého ročního působení ve vrcholné slovenské politice se jí podařilo zanechat výrazné stopy.
Byla to Čaputová, kdo se obrátil několik měsíců před parlamentními volbami na ústavní soud kvůli zavedení padesátidenního moratoria na zveřejňování předvolebních průzkumů. Před parlamentními volbami to účelově prosadily některé poslanecké kluby v čele s bývalou vládní stranou Smer. Za zmínku stojí i konstruktivní přístup prezidentky při obsazování uvolněných míst v ústavním soudu. Zabránila tak jeho kolapsu.
V zahraničí pak bodovala nejenom kostýmy, často sladěnými se symboly navštívené země, ale i svými stanovisky. Například setkání prezidentů Visegrádské čtyřky díky Čaputové už nejsou dýchánkem čtyř více či méně euroskeptických mužů, zpochybňujících téměř všechno, s čím Evropská unie přichází.
Zvládneme to
Čtěte také
Překvapivě lehce proplouvala prezidentka Čaputová úskalími domácí politiky. Dokázala si například udržet distanc od svého „mateřského“ uskupení Progresívne Slovensko, které ji do funkce prezidentky navrhlo a ze kterého vzápětí po svém zvolení vystoupila.
Čerstvá vlna popularity spojená se zvolením prezidentky pomohla Progresívnemu Slovensku vyhrát eurovolby. V nedávných parlamentních volbách už naopak koalice PS/Spolu nepřekročila hranici, která by jí otevřela dveře do Národní rady.
Před volbami také dávala Čaputová opakovaně najevo, že jako hlava státu bude respektovat jejich výsledek a pověří sestavením vlády stranu, která z nich vyjde jako nejsilnější. Pronesla to v situaci, kdy některé průzkumy veřejného mínění nevylučovaly, že cílovou pásku jako první překročí fašisté Mariana Kotleby. Podle ní by se mělo v demokracii měřit všem stejným metrem.
Čtěte také
Po roce od jejího zvolení se dá konstatovat, že slovenská veřejnost novou prezidentku přijala. Už po sto dnech v úřadě se stala nejoblíbenější političkou v zemi. A to i přesto, že ve vztahu k veřejnosti volí spíš zdrženlivou komunikaci. Není například žoviální jako nový slovenský premiér Igor Matovič, o siláckých slovech předchozího předsedy vlády Roberta Fica ani nemluvě.
Čaputová se důsledně drží svého hesla, že slušnost nemusí být jen slabostí, ale může být i projevem síly. I v tomto těžkém, koronavirovém období se prezidentka obrátila na občany s povzbudivým projevem a zároveň výzvou k odpovědnosti. Podtrhla to i tím, že začala brzy nosit na veřejnosti nejenom roušku, ale i rukavice a připomněla tak vážnost situace. A s touto neobvyklou „výbavou“ také jmenovala vládu.
Od světa se neizolovala ze strachu o vlastní zdraví, jak se to děje třeba v Česku, ale přijímá členy nového kabinetu a jedná o způsobech, jak koronavirus zvládnout. Netlačí se ale do první řady a nedává najevo, že jedině ona má patent na rozum a že jedině ona řídí koronavirová opatření v zemi. Kontaktuje přes videohovory vedení nemocnic a zajímá se, jak situaci zvládají.
Byla to Čaputová, kdo se připojil k potlesku pro zdravotníky s cílem povzbudit je. A právě její povzbudivá slova „zvládneme to“ dávají lidem pocit, že prezidentka je v této těžké situaci s nimi.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
