Česko ruší omezení volného pohybu. Němci se nám opravdu diví, všímá si německý Die Welt
Česká republika překvapivě ruší omezení volného pohybu osob. Rozhodnutí vlády premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO si všímá německý Die Welt. List zdůrazňuje, že kancléřka Angela Merkelová bude o dalším uvolňování pandemických opatření jednat až v květnu.
Zpráva z Prahy tak vzbudila v Německu překvapivé reakce. Češi totiž až do dnešního dne mohli chodit jen do práce, na nákup, k lékaři nebo na procházku do přírody.
Deník upřesňuje, že menšinový kabinet reagoval na rozhodnutí soudu, který z formálních důvodů prohlásil předchozí opatření za nezákonná, a dodává, že zrušil také zákaz vycestování ze země. Stále však přetrvává rozsáhlé omezení cest z okolních států do Česka s novými výjimkami pro podnikatele z Evropské unie.
Čtěte také
Německá kancléřka Merkelová mezitím po několika telekonferencích připravila unijní summit, který bude řešit pomoc členským státům v době pandemie. Podle listu Die Welt po jednáních 27 stále existují významné konflikty, evropské řešení krize už se ale rýsuje.
Konference, na které Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a další vrchní představitelé unijních států virtuálně diskutovali, byla mnohem umírněnější než poslední summit. Otevřený spor o koronové dluhopisy prý vystřídala racionální a konstruktivní debata. Po konferenčním hovoru Merkelová vystoupila v Berlíně před kamerami a potvrdila silný kontrast oproti poslední schůzce společenství.
Členské státy se předběžně dohodly na zřízení fondu pro obnovu evropské ekonomiky. Stovky miliard z něho mají plynout na stimulační programy pro hospodářský restart po krizi způsobené koronavirem. Fond má být ukotven v budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie, píše Die Welt.
Úroda na polích, ale prázdné ledničky
Zemědělci v USA přicházejí o nevyužité produkty, zatímco potravinové banky hlásí nedostatek. Nově přitom potřebují nakrmit miliony nezaměstnaných Američanů. Pomoci by měl federální plán, jak informuje deník The Washington Post.
Zemědělci utrácejí selata, protože uzavírají jatka, a majitelé mléčných výrobků v regionu vypouštějí denně tisíce litrů mléka. Mnoho potravin končí z různých důvodů v kompostu. Záběry z dronů v Miami přitom ukazují kilometry dlouhou řadu aut čekajících u potravinové banky. V Dallasu zas školy každý den vydají až půl milionu jídel.
Čtěte také
V celé zemi se objevuje nebývalý rozpor mezi výrobou potravin a lidmi s nízkým příjmem, kteří je zoufale potřebují. Američtí zemědělci, farmáři a další výrobci požádali federální vládu, aby pomohla překonat nedostatky v distribučním systému potravin a zamezila tak plýtvání. V reakci na situaci administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila program, který investuje v přepočtu téměř půl bilionu korun na pomoc zemědělcům a distribuci potravin rodinám v nouzi.
Balíček zahrnuje vládní nákup mléčných a masných výrobků, které půjdou do potravinových bank. Další peníze poputují na přímé platby zemědělcům a farmářům. Poskytnutím finanční injekce ale problémy nekončí. Čerstvé produkty a mléčné výrobky jsou přepravovány z farem do potravinových bank v chlazených nákladních vozech.
Chladicí skladovací prostor ale musí být rovněž k dispozici u příjemce. Jídlo, které bylo původně určeno pro zásobování restaurací, je potřeba znovu zabalit pro domácí použití. To vše musí Američané zajistit při zachování bezpečné vzdálenosti a bez zvýšené poptávky po práci. Potravinové banky i přes nedostatek dodávek totiž fungují především na systému dobrovolníků, dodává Washington Post.
Laboratoř ztrácí výsledky
Britské nemocnice si stěžují na soukromě provozované testovací centrum v zábavním parku v hrabství Surrey. Podle zjištění deníku Guardian ztrácí výsledky testů na covid-19. Zařízení nedaleko Londýna bylo mezi prvními z cca 50 regionálních stanic, kterým ministr zdravotnictví Matt Hancock povolil testování na koronavirus.
Cílem bylo splnění vládního slibu. Kabinet se zavázal, že ke konci dubna zajistí 100 tisíc testů denně. Nemocnice se po závažných selháních služeb nejprve snažily převzít laboratoř, kterou provozuje účetní firma Deloitte. Následně si ale pro testování našly alternativu a vzorky posílají do Nemocnice sv. Jiří v metropoli.
Kromě případů ztráty odběrů zaměstnanci v Surrey také několikrát odeslali na příslušná místa testy jiných lidí. Záměna se týkala i pracovníků Národní zdravotní služby. Společnost měla přitom pomoci především s logistikou a rozšířením testování na vnitrostátní úrovni.
Víc si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Znovuotevření Itálie? Kdyby se nákaza vrátila, zemře až 80 tisíc lidí, varuje deník La Stampa
Italský deník La Stampa píše, co by znamenalo úplné znovuotevření ekonomiky v severoitalských regionech Lombardie a Veneto, pokud by se nákaza vrátila.
-
Až 5 tisíc španělských zdravotníků musí do karantény. Používali vadné masky z Číny
Tisíce příslušníků zdravotnického personálu musí na testování a zůstanou v izolaci. Možné nákaze byli vystaveni po dodávce vadných masek, kterou už úřady stáhly z oběhu.
-
Virus propagandy? The Insider se ptá: Je zrušení sankcí hlavním cílem Kremlu i důvod pomoci Italům?
Ruská státní média podle komentáře nabízejí nepříliš optimistický obraz blízké budoucnosti, ve které světovou ekonomiku v důsledku řádění viru nevyhnutelně čeká krize.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.