Stále přísná opatření Číny proti viru ekonomiku nenastartují, píše South China Morning Post

29. duben 2020

Čína se snaží vrátit k běžnému životu a ekonomické prosperitě. To nebude tak snadné, jak ukazuje hned několik analýz a komentářů.

Čtěte také

Hongkongský deník South China Morning Post například píše, že přísná bezpečnostní opatření proti koronaviru mnoha Číňanům návrat k obvyklému životu znemožňují.

Celkové ekonomické a sociální náklady na drakonická preventivní opatření mohou být mnohem vyšší, než se očekávalo. Na první pohled to vypadá, že Čína nad nemocí zvítězila, ale kvůli obavám z jejího návratu jsou stále uzavřená kina, většina škol a vláda nedoporučuje cestování mezi provinciemi. Na minimum zůstávají omezeny mezinárodní lety a každého, kdo se vrátí ze zahraničí, čeká 14denní karanténa. Ekonomové odhadují, že opatrný postoj k uvolňování omezení dále zpomalí zotavování ekonomiky.

Základ je opatrnost lidí

Americký list The New York Times se na tuto otázku dívá z hlediska spotřebitelů. Většina čínských továren už běží stejně jako před začátkem epidemie, ale povzbudit zákazníky, aby víc utráceli, je těžší. Mnoho Číňanů přišlo o zaměstnání nebo přinejmenším o část mzdy. S jinými zase otřásly týdny bez práce strávené v domácí izolaci, při které museli sáhnout na své úspory, aby vůbec měli na jídlo.

Čtěte také

Problém se spotřebitelskou důvěrou, který Čína zažívá, nabízí poučení i pro Spojené státy a Evropu, které návrat k normálu teprve začínají plánovat. Obchody a firmy prý musí po svém opětovném otevření teprve přesvědčit otřesené a traumatizované zákazníky, aby začali zase utrácet. Není samozřejmě jisté, jak to bude vypadat, pokud se po vynálezu vakcíny podaří nemoc zcela potlačit.

Mnoho mladých Číňanů souhlasí s pekingskou překladatelkou Cchao Chloe, která v reportáži amerického deníku říká: „Myslím, že v budoucnu musím mít vždycky na účtu nějaké peníze, abych se cítila v bezpečí.“

Britský deník The Financial Times se v článku blíže věnuje vlivu, který má na čínskou ekonomiku jedno ze zásadních opatření proti opětovnému rozšíření nového koronaviru – uzavření hranic.

Citelný je tento problém například pro výrobce elektronických součástek. K instalaci nového zařízení v čínských továrnách totiž firmy často potřebují pomoc inženýrů z Japonska, USA či dalších zemí, pro ty ale teď není jednoduché se do Číny dostat. Přímo ve Wu-chanu se nachází supermoderní továrna čínské společnosti Boe, která před začátkem pandemie zahájila montáž nových strojů. Pak se ale japonští poradci museli kvůli pandemii vrátit domů a není jasné, zda se v nejbližší budoucnosti vrátí. Dokud bude situace pokračovat, továrna nepřekročí dvě třetiny z plánované kapacity výroby.

Ukrajinská půda půjde nakupovat

Ukrajinský prezident Zelenskyj včera podepsal zákon, který ruší zákaz obchodování se zemědělskou půdou. Poslanci ho schválili už na konci března. Rozhodnutí zrušit tento zákaz, který platil skoro 20 let, od Ukrajiny vyžadoval Mezinárodní měnový fond jako podmínku, aby zemi poskytl úvěr ve výši 8 miliard dolarů.

Čtěte také

Ruský list Kommersant připomíná, že Ukrajina dosud patřila mezi pouhých šest zemí na světě, které neumožňují svobodně obchodovat se zemědělskou půdou (patří mezi ně například Kuba, Severní Korea nebo Venezuela). Všechny bývalé východoevropské socialistické země obdobný zákon přijaly už v 90. letech.

Kommersant také popisuje dlouhou cestu ke kompromisu ohledně nového zákona. Zatímco v listopadu se ještě proti jeho přijetí stavěly všechny opoziční strany, do konce března většina z nich svůj názor změnila. Kompromisu ale padla za oběť některá závažná ustanovení nového zákona. Půdu bude možné prodávat pouze ukrajinským občanům a jeden majitel bude moci vlastnit nanejvýš 10 tisíc hektarů – během tříletého přechodného období to dokonce bude jen 100 hektarů.

I přesto je prý pro Ukrajinu lepší zákon nedokonalý než vůbec žádný. Jiného názoru je komentátor ukrajinského týdeníku Naše vremja, který s poukazem na nedostatky nového zákona dochází k závěru, že byl přijat jedině proto, aby země splnila podmínky pro získání půjčky od MMF. Ukrajinská vláda podle něj předvedla, že dokonce ani v době krize není ochotna k systémovým a promyšleným reformám.

Česko: Náš vzor?

Ruský nezávislý server Meduza píše, že Česko začíná postupně zmírňovat karanténní opatření. Země, píše se v článku, byla jednou z prvních v Evropě, která uzavřela hranice, zavedla karanténu a nařídila svým občanům nosit roušky. Zdá se, že opatření zabrala, protože na konci dubna tady zemřelo na covid-19 mnohem méně lidí než v sousedních zemích.

Čtěte také

Ruský server si všímá, že karanténní opatření u nás byla zavedena velice operativně: od prvních případů nákazy do vyhlášení nouzového stavu neuběhly ani dva týdny. Většina Čechů prý bezprecedentní opatření přijala jako možnost projevit národní solidaritu.

Redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup v článku ruského serveru konstatuje, že „Celkově se dá říci, že česká společnost projevila vůči těmto opatřením velké pochopení. Všichni viděli, že situace je vážná. Nyní se už samozřejmě projevuje určitá únava z opatření, ale pokud přijde druhá vlna, jsme na ni připraveni mnohem lépe než na první.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související