Závislost není dědičná nemoc, ale reakce na trauma. Závislé netrestejme, potřebují soucit, nabádá kanadský psychoterapeut Maté
Nepovyšujme se nad lidi závislé na nejrůznějších drogách, snažme se spíš pochopit, jak jejich problémy vznikly a jestli za nimi není trauma z dětství, říká Gábor Maté, kanadský lékař a psychoterapeut. „Pracoval jsem s lidmi ve Vancouveru, v oblasti s největším užíváním drog v severní Americe. Jsou tam tisíce lidí, kteří si píchají nebo polykají či vdechují drogy všemožného druhu,“ popisuje lékař.
Podle něj jsou všichni tito lidé vážným způsobem traumatizovaní. „A 30 procent z nich jsou původní obyvatelé Kanady. Tito domorodí obyvatelé sice tvoří pouhých pět procent kanadské populace, ale zároveň 30 procent lidí v kanadských věznicích, u žen je to dokonce 50 procent.“
Jak se chovat k závislým? Důležitý je soucit, a to místo pocitu nadřazenosti a vynášení soudů.
Gábor Maté
Čtěte také
„Protože jsou to lidé s obrovským traumatem. Stát posílal 400 let děti těchto domorodých obyvatel do církevních internátních škol, kde byly fyzicky, sexuálně a citově zneužívány, takže se staly velice traumatizovanými. Není divu, že právě oni jsou tak často ,na něčem‘ závislí.“
„To, co těmto ,zraněným lidem‘ dál děláme, je, že je obviňujeme z jejich chování. Z toho, že jsou závislí – oni se ale jen zoufale snaží uniknout od své bolesti.“
Alkohol je škodlivější?
Psychoterapeut vysvětluje, že alkohol je statisticky mnohem škodlivější než například heroin.
„Když vezmeme sto lidí, kteří si píchají heroin čtyřikrát denně – mohou se předávkovat, ale také nemusí. A když vezmeme jinou stovku lidí, kteří nezřízeně pijí nebo kouří 20 let, tak heroinová skupina z tohoto srovnání vyjde mnohem zdravější.“
Společnost prý vůči závislým uplatňuje dvojí metr. „Proč to děláme? Protože si nechceme přiznat, že jsme je zraňovali, chceme je pouze obviňovat.“
Čtěte také
„Nechceme si také přiznat, jak jsme sami závislí. Chceme z nich udělat odstrašující příklad, abychom se cítili nadřazení, protože se k nim tak chováme.“
Především je třeba vzdělat lékaře, navrhuje Maté. „Drtivá většina lékařů nemá během studia medicíny ani jednu přednášku o traumatu, což je neuvěřitelné. Spousta nemocí, duševních poruch a závislostí je ale právě reakcí na trauma. Lékaři ale mnohdy nikdy neslyšeli o traumatu v psychologickém slova smyslu.“
„Také je nám říkáno, že závislost je dědičná nemoc. Neučíme se, že to je ve skutečnosti reakce na trauma, protože se neučíme ani to, jak se traumatem vypořádat.“
„Kdybych mohl změnit systém, vzdělal bych pečující osoby, lékaře, sestry, psychology a terapeuty drogově závislých. Také bych změnil zákony, abychom závislé netrestali, ale pomáhali jim. Lidé se zase musí naučit, jak důležitý je soucit. Místo pocitu nadřazenosti a vynášení soudů, bychom měli přijít na to, o čem upadnutí do závislosti vlastně je,“ vyzývá Gábor Maté.
Celý pořad najdete v audiozáznamu.
Související
-
Pseudoefedrin si narkomani našli jinde, v Polsku
Česká drogová scéna našla nový způsob, jak získat léky na výrobu pervitinu. Lidé z podsvětí vyjíždějí pár kilometrů za hranice do sousedního Polska, kde bez potíží ...
-
Když se alkoholik rozhodne léčit, nesmí dlouho čekat, mohlo by to být fatální, nabádá Duffková
Problémy s alkoholem a hlavně touha pomáhat druhým dovedla Michaelu Duffkovou k založení centra pro léčení závislostí Alkos. Musela se ale dostat až na samé dno.
-
Prodejce Nového prostoru: Byl jsem alkoholik a sám jsem odešel na ulici. Ale nechci tam zůstat
„Na ulici jsem utekl sám. Je tam spousta problémů. V padesáti letech jsem si řekl, že už to dál nejde, a hodil jsem všechno za hlavu,“ říká prodejce Nového prostoru Filka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.