Záchranný eurofond znamená doslova revoluci, píše italský deník La Stampa

Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůř postižené pandemií. Deník The Financial Times to ve svém redakčním komentáři označil za důležitý průlom v úsilí o větší solidaritu mezi členy Evropské unie. 

Čtěte také

Robert Schuster: Kancléřka Merkelová neudržela na uzdě německé regiony

Německo nepodpoří půjčky, ale transfery peněz pro zasažené oblasti, které budou financovány ze společného evropského dluhu. To je podle listu důležitý ústupek odpovídající závažnosti krize. 

Deník připomíná, že příznivci politicky jednotné Evropy po podobném projevu rozpočtové jednoty toužili od chvíle, kdy v roce 1999 vznikla evropská měnová unie. Společný rozpočet na konci 18. století prosadil Alexander Hamilton, první americký ministr financí. K tomu má ale ještě Evropská unie daleko, žádný stálý systém sdíleného dluhu se nechystá. Mnohé navíc zatím není rozhodnuto. 

Některé země jsou podezíravé

Evropská komise teprve 27. května představí detailní návrh, ke kterému se pak mají vyjádřit vlády členských zemí. Takové Rakousko, Dánsko, Nizozemsko a Švédsko jsou ale k návrhu podezřívavé. Krize uplynulých let totiž ukázaly, že neodpovídající opatření prohlubují neshody mezi vládami, frustraci u veřejnosti a ve finančních trzích budí pochybnosti o stabilitě eurozóny.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Koronavirový spěch Bulharska a Chorvatska do eurozóny

Nová francouzsko-německá iniciativa je ale v tomto smyslu určitým příslibem do budoucna. Mohla by totiž vytvořit precedent v podobě velké a centralizované půjčky, která pomůže řešit případné další krize. Je to také pozitivní signál, že Německo a Francie dokážou společně využít svého politického vlivu, aby ve jménu evropské jednoty pomohly zranitelným zemím.

Reakce evropských představitelů se zdá být lepší a koordinovanější než reakce na krize v letech 2008 a 2015. I přes tuto rychlou reakci ale není jisté, že Evropská unie dokáže předejít budoucí finanční krizi. Pandemie totiž vyvolává růst státních dluhů. Německý ústavní soud se snaží omezit možnosti Evropské centrální banky a francouzsko-německá iniciativa ilustruje hranice toho, co evropské právo umožňuje. Ty hlavní zkoušky Unii ještě čekají, končí redakční komentář listu The Financial Times.

La Stampa: Je to revoluce

Italský deník La Stampa ve svém komentáři píše, že francouzsko-německá smlouva o záchranném fondu znamená doslova revoluci. Evropa se poprvé obrací k trhům, aby financovaly budoucí hospodářskou obnovu, a poprvé se také chystá zadlužit pro společné dobro.

Není ještě jisté, že se to stane, a nebude to lehké. Dohoda podobného rozsahu by ale mohla znamenat začátek nové éry. Itálie, která si právem zaslouží svůj podíl, se do projektu musí zapojit a čelit vlivu „jestřábů“ a středo a východoevropských zemí.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: České vládě by se v ekonomickém boji s koronavirem hodilo členství v eurozóně

Švédský list Dagens Nyheter zas tvrdí, že rozhodnutí o společném evropském dluhu je historickým vítězstvím Francie, která za eurobondy dlouho bojovala. Přiznává také, že „rozpočtoví jestřábi“ ze severu, ke kterým vedle Nizozemska či Rakouska patří i Švédsko, budou proti plánu ještě protestovat. Evropu by raději viděli bez dluhů.

Podobný krok má přesto velký symbolický význam. Autor komentáře Evropu přirovnává k bytovému družstvu: dům už nutně potřebuje rekonstrukci, členové jsou v krizi a jejich sousedské vztahy se zhoršují. Pokračovat jako dřív už zkrátka nejde, uzavírá list Dagens Nyheter.

Domácí násilí v Rusku

Rádio Svobodná Evropa se věnuje problému domácího násilí v Rusku. Podle ruské ombudsmanky Taťány Moskalkovové stoupl během dubna počet případů domácího násilí dvaapůlkrát. V Rusku ale existují síly, které odmítají uznat samotnou existenci termínu „domácí násilí“.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Rusko-český konflikt minulých dnů v zrcadle ruských médií

Poslanec Státní dumy za stranu Jednotné Rusko Vitalij Milonov například navrhl, aby se médii, které o vzestupu domácího násilí píšou, zabývala prokuratura. Podobné návrhy prý podle něj „oslabují manželství jako instituci“. Odpovídá to názorům jisté části ruské společnosti, kterou podporuje zvláště pravoslavná církev. Snahy bojovat proti domácímu násilí jsou pro tyto Rusy pokusem o podrývání takzvaných „tradičních“ hodnot.

Milonov argumentuje tím, že se počet „zločinů v rodině a v domácím prostředí“ za duben podle údajů ruského ministerstva vnitra naopak snížil. Ženské aktivistky ale tvrdí, že tyto údaje neodpovídají skutečnosti, protože na policii se obrací jen malá část žen a policisté nemají zájem se těmto případům věnovat.

Celý přehled tisku si poslechněte v audiu.