Z celé slavné přestavby zbyl nedostatek alkoholu. I o tom v roce 1989 vysílala Svobodná Evropa
V listopadu roku 1989 mysleli aktéři tehdejších politických změn na všechno možné – a pokud pročítáte jejich vzpomínky, často se v nich objevuje úvaha: Co udělá Moskva? Že neudělala nic, víme teď. Tehdy ale bylo všechno jinak.
Pokud jde o informace o Sovětském svazu, československý občan nebyl roku 1989 odkázán jen na náš rozhlas nebo televizi. Řadu měsíců u nás vysílala sovětská televize a v Praze ze zahrady sovětského velvyslanectví i středovlnný vysílač, přenášející program ruského všesvazového rádia.
Naladit si Hlas Ameriky nebylo složité – a od druhé poloviny 80. let měl už v Sovětském svazu zpravodaje, jehož reportáže byly mimořádně zajímavé. Zkušenějším posluchačům se nabízelo Rádio Svobodná Evropa. V roce 1989 byl jeho poslech daleko jednodušší než desetiletí předtím, vždyť Svobodná Evropa patřila k nejdéle rušenému rozhlasovému vysílání.
I tady ale sehrál roli nedostatek peněz: v pátek 16. prosince 1988 v 16 hodin rušičky zmlkly. V železné oponě se tak udělala díra. Lidé v Československu si mohli naladit nejen Karla Kryla, ale především Události a názory a mnoho dalších pořadů. A konečně se dozvědět, jak to v Sovětském svazu vypadá…
Tvářit se jako velmoc
Koncem 80. let byl Sovětský svaz v těžké krizi. Zemi vyčerpávaly vysoké náklady na zbrojení; sovětská armáda přitom prchala počátkem roku 1989 z Afghánistánu jako poražená a sovětské zbraně nedokázaly zabránit ani tomu, aby v červnu 1987 19letý západoněmecký pilot Mathias Rust nepřeletěl bez povolení v malém letadle z Helsinek až do centra Moskvy.
Situaci na sovětském venkově nejlépe charakterizovala zpráva jednoho západního novináře, podle kterého vesnické obchody nabízely koncem 80. let jen chléb, vodku a portrét generálního tajemníka. Sovětský obr tak skutečně stál na hliněných nohách, jakkoli se snažil přesvědčovat celý svět, že je velmocí.
Sovětský svaz před světem prezentoval především údajnou touhu socialistických zemí žít v míru – skutečnost ale byla jiná: Hladová velmoc neměla na pokračování dlouholetých závodů ve zbrojení peníze.
Vyklízení pozic
Tempo změn v roce 1989 bylo ohromující. Důkazem může být zpravodajství Svobodné Evropy z 18. prosince 1989, ve kterém se rozebírala tisková konference Michaila Gorbačova, který řekl, že vystoupení NDR z Rady vzájemné hospodářské pomoci je věcí, „na kterou Sovětský svaz není připraven.“
O dva dny později Gorbačov prohlásil, že „NDR je svrchovaný demokratický stát a může o sobě rozhodovat sám.“ Jenže konec roku 1989 je také dobou, kdy se začíná pomalu hroutit i moc samotného Michaila Gorbačova. Události, které sám uvedl do pohybu, nabraly daleko větší razanci, než si patrně sám dokázal připustit.
Zatímco neustále cestoval se svým ministrem zahraničí Eduardem Ševardnadzem do zahraničí a společně se stali jakousi „mediální tváří přestavby“ pro celý svět, doma komunistická strana vyklízela jednu pozici za druhou.
Má se komunista klanět papeži…?
Už v prosinci 1989 se začalo zcela vážně hovořit o tom, že komunistická strana se musí v Sovětském svazu vzdát ústavně zakotvené „vedoucí úlohy“, současně s tím začala debata na téma, zda a jak mohou svazové republiky opustit federaci a osamostatnit se (směr a tempo diskuse určovaly baltské státy, násilně připojené k SSSR Stalinem).
Americký časopis Time sice koncem prosince označil Gorbačova za Muže roku 1989, krátce předtím jej ale na politbyru v Moskvě zaskočili skalní komunisté otázkou, zda je vhodné, aby se komunistický vůdce klaněl papeži… (Šlo o reakci na Gorbačovovo setkání s Janem Pavlem II.)
A ani nepřekvapí, že 2. ledna 1990 vyšli obyvatelé mnoha sovětských měst do ulic, aby protestovali, že při tradičních oslavách Vánoc a Nového roku byl nedostatek alkoholu.
Reprízu Archivu Plus Davida Hertla si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Připomeňte si Yvonne Přenosilovou v posledním totalitním silvestru Svobodné Evropy
Ve věku 76 let zemřela česká zpěvačka a moderátorka Yvonne Přenosilová, což potvrdil její bývalý kolega z rádia Svobodná Evropa Radko Kubičko.
-
Největší omyl prezidenta Havla? Měl zakázat komunisty, říká zpravodaj Hlasu Ameriky
Byl zpravodajem Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy. Poprvé přijel do komunistického Československa ještě jako student. Moderuje David Šťáhlavský.
-
Novinářská senzace roku 1968 aneb Pražští novináři navštívili Svobodnou Evropu
Léto roku 1968 přineslo v Československu nebývalý závan svobody do sdělovacích prostředků. Otevřeně se psalo zejména o chybách uplynulých dvaceti let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
