Vysídlení, trauma, sníh a změna klimatu. Pod ledovou krustu života v Grónsku míří kniha Mihotání
Reportérka, polonistka a fotografka Ilona Wiśniewska přijíždí do oblasti Qaanaaq, kde nejsou asfaltové silnice a ke hřbitovu vede písčitá cesta lemovaná lavičkami z europalet. Přesto by původní obyvatelé toto místo za jiné nevyměnili, natož aby ho prodali. Leckdy ale cítí bezmoc. Už 70 let jsou sice občany Dánska, ale zdaleka si tak nepřipadají. Co doopravdy si původní obyvatelé Grónska přejí a jak se jim žije v době klimatických změn, zjišťovala Wiśniewska v knize Mihotání.
Cílem reportérky bylo nejsevernější město na světě Qaanaaq, které leží na severozápadním pobřeží Grónska, jižně od Baffinova zálivu, asi 1600 kilometrů od hlavního města Nuuku. V Qaanaaqu panuje nepředstavitelná zima a chudoba.
Wiśniewska tam velmi citlivě navazuje kontakt s místními, aniž by lačnila po autentických a senzačních příbězích. Seznamuje se například s bývalou učitelkou, která žila mnoho let s lovcem Qillaqem.
Čtěte také
„Qillaq mě hlavně naučil rozumět přírodě. Jezdili jsme spolu na mnohadenní lovy, i když místní ženy své muže do terénu obvykle nedoprovázejí, protože musí zpracovávat kůže a vychovávat děti. Lovec, který z kajaku loví narvaly, potřebuje pomoc někoho, kdo stojí na břehu s dalekohledem, sleduje každý jeho pohyb a dá vědět ostatním, kdyby se něco stalo. To byla moje role,“ vypráví v knize.
„Sama jsem nikdy nezkoušela plout v kajaku. Psí spřežení jsem se řídit naučila, ale byla jsem raději, když ho řídil Qillaq. Tohle je můj první mrož. Byli jsme na ledu a Qillaq minul, ale já jsem věděla, kde má náhradní zbraň, takže jsem ji rychle nabila a trefila jsem se hned napoprvé,“ píše Wiśniewska.
Lovec se všechno učí podle přírody. Ví, jak se má chovat za úplňku, kdy nastává příliv a kdy odliv, jak číst sníh i led a jejich odstín a strukturu. Není překvapením, že zvířata vědí o změnách klimatu mnohem dřív než místní lidé. K přírodě jsou obyvatelé pokorní, neboť vědí, že ji nikdy neovládnou.
Nikoho to nezajímalo
Grónsko se stalo součástí dánského území v roce 1814 a dánská ústava učinila v roce 1953 z obyvatel Grónska dánské občany. To je ale neuchránilo od nuceného přesídlení do místa, kde vyrostl Qaanaaq, z oblasti, kterou zabraly Spojené státy americké pro svou vojenskou základnu.
„Na jaře 1953 kolovaly mezi dánským prefektem Grónska a Kodaní důvěrné zprávy, z nichž vyplývalo, že se Američané zavázali uhradit náklady na přesídlení ve výši zhruba pěti milionů dánských korun (celkové výdaje dosáhly přibližně 8,65 milionů korun), což rozhodnutí i samo přestěhování jen urychlilo. Otevřeně se mluví o tom, že vysídlení lidí bylo naplánováno už dlouho předtím, než připluly první americké lodě, že potřeby původních obyvatel se nikdy nebraly v potaz,“ píše Wiśniewska.
Čtěte také
V roce 1996 vznikla v Qaanaaqu organizace Hingitaq, která shromáždila svědectví obyvatel, najala si právníky a ti zažalovali dánský stát. V roce 1999 státní soud rozhodl, že přesídlení Inuitů bylo nelegální a porušilo mezinárodní dohody. O zabraném území se nikdo nezmínil.
Každý Inuita obdržel v přepočtu na české koruny 60 až 85 tisíc, ale peníze jim nezaručily svobodu pohybu. Americká základna totiž rozdělila obyvatele severu a jihu. Lidem tak nebyly zajištěny jiné stálé zdroje kromě sezonního rybolovu. A v příkladech bychom mohli pokračovat.
Vysídlení stále poznamenává i další generace. A nyní visí nad ostrovem obava, zda se Grónsko nestane součástí USA.
Svět se začal o Grónsko zajímat od chvíle, kdy se klima začalo viditelně proměňovat. Doposud nikoho nezajímalo, jak se lidem žilo a žije, zda něco potřebují nebo jaká je jejich ekonomická situace. Už fakt, že Dánové a cizinci mají k dispozici jiné potraviny než Gróňané, je alarmující.
Co táhne do Grónska cizince? Chtějí opravdu lidem pomáhat jako například Per Thomsen – psychoterapeut, který pracuje pro vládní program pomoci a má mnohaleté zkušenosti s pobytem v Grónsku? A jak naslouchat místním obyvatelům?
Poslechněte si celý pořad Ex libris.
Související
-
V půdě na Sibiři jsou zamrzlé nové infekční choroby. Oteplováním se můžou rozšířit, varuje lékařka
Které nemoci může způsobit roztátý permafrost? A jaké léky ohrožuje změna klimatu? V pořadu Leonardo Plus odpovídá lékařka Marie Bourne.
-
Výrok o napadení Grónska je trollení, tvrdí Vondra. „Zpochybňuje status quo,“ kritizuje Niedermayer
Trumpovo vyjádření, že chce dostat pod kontrolu Grónsko, vyvolalo pozornost po celé Evropě. Budoucí americký prezident přitom nevyloučil použití vojenského nátlaku.
-
Další nejteplejší rok v historii? Naše úsilí na ochranu klimatu nestačí, varuje klimatický diplomat
„Přitom víme, co se může a má udělat, abychom se tomu největšímu problému vyhnuli,“ připomíná poradce prezidenta a klimatický diplomat Ladislav Miko.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka