Darebácký stát vztekající se na celý svět. Novinář Gluchovskij analyzuje ruskou společnost
V Rusku je momentálně na seznamu odsouzených zločinců. Za hanobení ruské armády si má odsedět osm let v trestanecké kolonii. Dmitrij Gluchovskij však už nějakou dobu v rodné zemi nežije a zařadil se mezi ty exilové novináře a spisovatele, kteří svůj boj s ruským prezidentem Putinem hlasitě svádějí prostřednictvím internetu a médií.
Gluchovskij není českému čtenáři neznámý, patří mezi uznávané a oceňované ruské spisovatele, kteří dnes žijí v exilu. U nás vyšlo přibližně 10 jeho knih, vesměs z oblasti sci-fi a dystopie – například série Metro, podle které vznikla i úspěšná počítačová hra.
Čtěte také
Jeho kniha My. Deník pádu, kterou v letošním roce vydalo nakladatelství Universum, ale sestává z pěti desítek jeho novinářských článků. Psal je v letech 2012 – 2023 pro vesměs západní média.
Pro souborné vydání opatřil každý z nich úvodem, který zachycuje kontext, v němž vznikl, a dává ho do širších dobových souvislostí. A za většinou článků je také závěr, ve kterém se autor pokouší popsat vyhlídky, které vidí před sebou z pozice své současnosti. A nesmíme zapomenout ani na poznámkový aparát na konci publikace.
Darebácký a vzteklý stát
Jak píše Gluchovskij v úvodu, svojí knihou se snaží odpovědět na základní otázky, které ho trápí:
„Jak se mohlo stát, že země, která se ještě nedávno chystala vykročit do budoucnosti, ji najednou zcela odmítla? Jak se z mocnosti, která skoncovala s totalitou, z vlastní dobré vůle stáhla tankové armády z Evropy a otevřela náruč Americe, znovu stala darebáckým státem vztekajícím se na celý svět? Jak a kdy stihla takovouto zlověstnou proměnu?“
Čtěte také
Kniha My. Deník pádu je velmi komplexní analýza ruské společnosti v průběhu poměrně krátké doby jednoho desetiletí pohledem těch Rusů, kteří s válkou, kterou momentálně vede Rusko proti Ukrajině, nesouhlasí.
Gluchovskij v knize popisuje, jaké kotrmelce i aféry ruskou společnost za tu dobu provázely, co byla ochotná tolerovat a jak dopadli ti, kteří se pokoušeli postavit autoritářskému režimu ruského prezidenta. Ten zemi nakonec dovedl až k válce, kterou nikdo nesmí nazvat jinak než „speciální vojenská operace“.
Gluchovskij ve svých článcích zachycuje i kořeny tohoto údajně „neválečného“ vojenského konfliktu, který vypukl už v roce 2014, kdy ruská armáda obsazuje Krym a rozpoutává střet na východě Ukrajiny.
Dva bratrské národy
V jedné z kapitol knihy popisuje Gluchovskij i vzájemný vztah Rusů a Ukrajinců:
Čtěte také
„Jestliže se v Sovětském svazu a předtím v carském Rusku někdo dal navzájem označit za dva opravdu bratrské národy, byli to právě Rusové a Ukrajinci. Buďme upřímní a přiznejme si, že takové pravé a upřímné bratrství třeba s Estonci nebo s Uzbeky u nás fungovat nemohlo. Kdežto v tomhle případě to přesně tak bylo – doslova: každá ruská rodina měla nějakého ukrajinského příbuzného a každá ukrajinská zase ruského. Po staletí jsme bojovali bok po boku, v bratrských hrobech se naše kosti promíchaly…“
Tolik citát z článku, který vznikl v roce 2015. Jak to mají Rusové a Ukrajinci dnes a kam se jejich bratrství vytratilo?
O Gluchovského knize My. Deník pádu jsme hovořili na Podzimním knižním veletrhu a literárním festivalu v Havlíčkově Brodě v polovině října 2025 s Liborem Dvořákem, který knihu přeložil. Celý rozhovor i s ukázkami z knížky si můžete poslechnout v pořadu Ex libris.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
