Vědci prozkoumali milion let starou rostlinu nalezenou pod ledovcem v Grónsku. Tání tam probíhá rychleji, než se myslelo

Na místě nálezu byla v 60. letech 20. století americká vojenská základna. Vojáci tam plánovali umístit nejméně 600 jaderných hlavic.

Vojenskou činnost pomáhal tajit vědecký výzkum, odebíraly se tam vzorky ledu. Když armáda odešla, na materiál z vrtů se desítky let zapomnělo. Vědci je náhodou objevili až v roce 2017.

Čtěte také

Na Islandu žila unikátní populace mrožů, kterou vyhubili Vikingové

„Našli zachovalé zbytky rostlin, které vypadaly, jako by je někdo sebral večer a zamrazil,“ popisuje překvapení vědců polární a evoluční biolog Karel Janko.

Ačkoliv vzorek putoval desítky let mezi mnoha laboratořemi, nikdo ho nevyhodil. Výzkum začal v roce 2019 a výsledek teď zveřejnil časopis americké akademie věd PNAS.

Severský les

Časový odstup analýze vzorků prospěl. Teprve moderní metody, zvláště rozbor izotopů hliníku a berylia, prokázaly, kdy mohly být nalezené sedimenty vystaveny srážkám a kosmickému záření.

Oblast, ze které nález pochází, leží 1300 kilometrů od severního pólu a přes 120 kilometrů od pobřeží. V době, kdy nalezené rostliny žily, byla pokrytá mechy, zřejmě i keři a stromy.

Ze vzácných forem kyslíku z bublinek u sedimentu s rostlinami vědci zjistili, že srážky na tamní krajinu dopadaly v mnohem nižších nadmořských výškách, než leží aktuální vrchol ledovcového štítu. 

Technikou luminiscence odhadli dobu, od kdy byl nalezený vzorek vystaven světlu, radiouhlíkovou metodou určili stáří dřeva v něm, a vyhodnotili také uspořádání vrstev ledu. 

To vše je přimělo změnit zavedený názor, že většina Grónska byla v uplynulých 2,6 milionech let vždy pokrytá ledovou čepičkou. Ještě v posledním 1,1 milionu let zřejmě roztála nejméně jednou. 

Tání ledovce

Objev zachovalé pravěké rostliny pod současným ledovcem neznamená pro vědu zdaleka jen dobrou zprávu. „Fluktuace ledovce je rychlejší, než jsme si mysleli,“ varuje Karel Janko.

Čtěte také

Houby pomohly probudit život na planetě z doby ledové. Potvrdil to nález fosilie

„Grónsko je jednou z nejrychleji oteplujících se částí planety. V roce 2019 tam odtával milion tun ledu každou minutu,“ připomíná polární ekoložka Marie Šabacká.

Během poslední doby ledové Evropu, severozápadní část Sibiře a Špicberky pokrýval obrovský ledovec, který je pryč. A podle vědců tak zřejmě dopadne i současný grónský ledovcový štít. Je citlivější na klimatickou změnu, než se dřív domnívali.  

Poznatky o dřívější dynamice tání grónského ledového štítu umožňují totiž badatelům lépe pochopit, jak by mohl reagovat na změnu klimatu v budoucnu. Už teď vědí, že příspívá k rychlejšímu vzestupu hladiny moří a ke slábnutí Golfského proudu. 

Zásadní věcí i proto zůstává, zda a jak se podaří naplnit dohodu států z klimatické konference v Paříži v roce 2015. Zavázaly se, že se pokusí udržet nárůst světových teplot pod 1,5 stupněm Celsia oproti éře průmyslové revoluce.

Jak tají ledovce v Grónsku a v západní Antarktidě? Co prozradí kel narvala? Debatují polární bioložka a mikrobioložka Marie Šabacká, polární a evoluční biolog Karel Janko a herec a režisér Lukáš Burian.

Moderuje Martina Mašková.