Rostliny v Evropě, Asii a Severní Americe budou potřebovat víc vody, a to přestože prší víc

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zahradní hadice (ilustrační foto)

Kvůli klimatické změně přibývá ve světě srážek. Podle zjištění vědců budou ale přesto rostliny v Evropě, Asii i v Severní Americe, včetně stromů, postupně spotřebovávat více vody než v současnosti. Zvláště ve středních polohách mezi rovníkem a póly, kde žijí miliony lidí, klimatická změna krajinu spíše vysuší.

Studie zveřejněná v časopise Nature Geoscience vyvrací dřívější představu vědců, že se kvůli většímu množství oxidu uhličitého v atmosféře udrží více vody v půdě a řekách. To se dá čekat spíš jen v tropech nebo ve vyšších nadmořských výškách.

„Aby mohly rostliny fungovat, musejí nasávat vodu z půdy a pomocí transpirace ji posouvají do atmosféry,“ vysvětluje biolog Ondřej Sedláček. Takto se odpaří asi 60 % půdní vody na světě.

S tím, jak se kvůli klimatické změně zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého, rostliny lépe využívají vodu a tolik jí nepotřebují, v půdě jí zůstává více. „Mají průduchy v pokožce listů a trochu je přivírají, protože oxidu uhličitého je dostatek,“ dodává vědec. 

Problém, který se týká Evropy, Ameriky a Asie podle něj souvisí s tím, že se kvůli oteplení zároveň prodloužila vegetační sezóna. Rostliny, včetně těch, které slouží k obživě lidstva, jako třeba kukuřice, rostou déle a více. 

Role vegetace

Vědci upozorňují, že klimatický systém je velice složitý a my mu teprve postupně začínáme rozumět. „Chápeme, jak skleníkové plyny předáváme do vzduchu tím, že spalujeme fosilní paliva, jak ho proměňují a významně do toho vstupuje vegetace,“ poznamenává k výsledkům studie odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký. 

Připomíná také psychologické faktory debaty, kterou lidstvo o klimatu vede: „Nezajímá nás tolik, kolik je globální průměrná teplota, ale to, jak se projeví na našich životech. V tu chvíli takové věci, jako je role vegetace, začnou být velice důležité, protože se podepisují třeba na množství vody v půdě.“ 

Ze studie plyne možná trochu překvapivé zjištění, že pokud chceme, aby v půdě zůstala voda, nesměli bychom v ní mít vegetaci. „Jeden strom vypaří za den 100 – 400 litrů vody, “ upozorňuje Sedláček. Zároveň ale vědci připomínají, že rostliny vodu zadržují. „Les působí jako houba, která nasává vodu a z ní pak může odtékat. Ještě lepší než lesy jsou nejrůznější mokřady, rašeliniště a močály,“ doplňuje Kotecký. 

I naše civilizace má velkou spotřebu vody, byť je v různých sektorech různá.

„Hodně jí potřebujeme v energetice, nejvíc v zemědělství,“ upozorňuje Kotecký. Evropští farmáři přitom studují, dokonce už někde začali využívat technologie známé z Izraele, kdy se některé plodiny zavlažují jednotlivě. 

Technologická řešení

Klíčovým zjištěním studie zůstává tedy potvrzení faktu, že na to, jestli zůstane dost vody v půdě, má vliv nejen klimatický systém samotný, ale i vegetace. Ondřej Sedláček poukazuje na omezené možnosti, které lidstvo má, aby klimatickým změnám čelilo: „Ve finále bude opravdu záležet na tom, jestli bude nebo nebude pršet. Leccos dokážeme technicky vyřešit, ale s některými věcmi nehneme.“ 

Příkladem řešení, kterými se lidstvo snaží přispět k omezení emisí, které ke klimatické změně přispívají, je vývoj aut na vodík. „Pokud by se vodík vyráběl čistou elektřinou, přestanou auta vypouštět znečištění. Auta tvoří asi pětinu našich emisí a většinu místního znečištění ve městech,“ připomíná Vojtěch Kotecký.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související