Pokud s tím něco neuděláme, budou sušší oblasti Země ještě víc suché. Vody bude dost tak akorát v Grónsku, varuje klimatolog

Na jihu Moravy už nepoznáte, jestli jste v Česku nebo Jordánsku, tvrdí hydrochemik

• Upravit
• Smazat

Nedostatek vody je vážný, musíme s tím něco dělat. Pořád tady ale chybí jednotná politika a koncepce hospodaření se životadárnou tekutinou. Alespoň to v pořadu Plusu Hovory tvrdí ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský.

Se změnou klimatu souvisí i rozšiřování pouští (desertifikace), kterým je ohrožena pětina světové populace. Pouště dnes ohrožují už třetinu zemského povrchu (víc než 4 miliardy hektarů), zejména v Asii nebo v oblasti Sahelu, ale i v Latinské Americe, Severní Americe či ve Středomoří.  

Kdy to uvidí už i ti největší „klimaskeptici“? „Bude to během příštích desetiletí,“ odpovídá analytik z centra Glopolis Vojtěch Kotecký. „Nástup proměn, na které klimatologové upozorňují už několik dekád, jsou způsobeny globálními změnami a růstem skleníkových plynů v atmosféře,“ dodává.   

Pokud lidstvo nezačne něco dělat se skleníkovými plyny v atmosféře, tak suché oblasti budou sušší, mokré mokřejší. „Dál se bude zvětšovat rozdíl mezi už dnes postiženými oblastmi oproti těm, co mají vody dostatek.“

Podle Koteckého bude žíznit Středomoří, jihozápad USA, Mexiko, Střední Amerika, ale taky západní a jižní Afrika. Relativně dobře by na tom pak mohly být polární regiony  nebo některé části tropického Pacifiku. Jenže to dnes nejsou zemědělské oblasti, takže nám to vlastně moc nepomůže.

Vyprahlé Česko?

Je pouští ohroženo i Česko? Podle bioklimatologa Ústavu výzkumu globálních změn AV ČR a koordinátora týmu Intersucho Miroslava Trnky nám v ČR pouště naštěstí nehrozí.

Půdní sucho zůstává na více než třetině území Česka. Situaci zhoršily vysoké červnové teploty

Půdní sucho je nyní na 35 procentech území, nástupem horkého června se zhoršil stav půdní vláhy, kterou předtím vylepšily květnové srážky. V následujících deseti dnech by se plocha se sníženou vláhou mohla rozšířit až na 80 procent území republiky, řekl člen projektu InterSucho Pavel Zahradníček. Stav podzemních vod je celkově podprůměrný.

„Podle aktuálních prognóz je to (zatím) nemožné. Předvídatelný vývoj klimatu pořád nevede k takové disproporci srážek a teplot, který by vedl k totálnímu vysušení krajiny. Co ale možné je, a už se s tím i na Moravě setkáváme, že na kterých půdách vysychá půdní profil na několik týdnů nebo měsíců. Naše půdy tak začínají mít podobný režim, jako dřív býval ve Středomoří, což je u nás dosud nezvyklý jev.“  

Dá se tento proces nějak zastavit a zamezit desertifikaci planety? Podle Koteckého jsou rady hned tři – zajistit, aby se klimatické podmínky dál nezhoršovaly, a postupně snižovat spotřebu fosilních paliv. „Při spalování uhlí, ropy a zemního plynu totiž vzniká velké množství oxidu uhličitého (CO₂), který se hromadí v atmosféře,“ říká v rozhovoru Českého rozhlasu Plus Kotecký.  

Co s tím?

Dalším krokem je chránit poslední zbytky přírody v ohrožených oblastech světa, včetně naší jižní Moravy, ale taky Polabí.

Květen je sice deštivý, co to ale znamená pro podzemní vody? Sucho nepřestává být hrozbou

Květnové počasí zatím dává naději, že by letošní rok nemusel být až tak suchý, jak se hydrologové ještě na začátku jara obávali. Podle hydrologů jsou srážky z posledních dnů sice příjemné, ale situaci zejména v hlubokých podzemních vodách v Královéhradeckém kraji zatím zachránit nemůžou.

„Musíme chránit mokřady, zbytky savan a hlavně se líp starat o zemědělskou půdu jako takovou. Zajistit, aby voda neodtékala z krajiny masivní erozí. Aby zůstával na polích dostatek organické hmoty, která v ní zadržuje vláhu, a aby nedocházelo k poškozování půdy. Protože to pak ještě zvyšuje její náchylnost na zhoršující se klima,“ vypočítává Vojtěch Kotecký.

V poslední době se často skloňuje vina (nebo nevina) zemědělců za nedostatek vody v krajině. Co si myslí bioklimatolog Miroslav Trnka? „Do jisté míry to zemědělci na sebe opravdu berou a reflexe probíhá i uvnitř jejich komunity, ale vzpomeňte si, jak se tady ještě na počátku zúrodnění půdy stalo téměř synonymem pro její odvodnění. To tady ale byly jiné teplotní poměry,“ odpovídá.

Klimatologové ale udělali nejeden výzkum, a podle Trnky z nich vyplývá, že „odhadem za třetinu současného stavu opravdu mohou zemědělci. Zbývající 2/3 pak padají na vrub změnám klimatu. To ale neznamená, že se musí změnit i jejich chování. Pokud se ale nezmění úroveň emisí v ovzduší, tak s tím ani zemědělci nic nezmůžou,“ dodává.  

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru. Ptal se Jan Bumba.