Vybírají se dopravní stavby, které stát preferuje v období 2014–2020

Pozemky navíc většinou vlastní spekulanti, kteří počítají s dalším rozšířením zástavby. Města a kraje kromě komplikací také řeší to nejdůležitější. Z jakých zdrojů se budou stavby financovat a nakolik jim pomůže stát!

Evropské peníze klíčem

Prakticky každé krajské město má svůj dopravní problém. Ten většinou může vyřešit výstavba obchvatu nebo staveb, které už jsou ve strategickém zájmu celé dopravní sítě, a tedy v gesci ministerstva dopravy. „Dopředu neslibujeme, že vše vyřešíme v období evropského rozpočtu 2014–2020! Máme ale ambice pokračovat v klíčových stavbách a soustředit se na projekty, kde právě evropské finance můžeme zapojit,“ popisuje aktuální plány státu Luděk Sosna, ředitel odboru strategie z ministerstva dopravy.

„V současné době jsme ve finální přípravě tzv. Dopravní sektorové strategie. V tomto dokumentu srovnáme a vyhodnotíme všechny projekty také s ohledem na zdroj financování. Na základě této analýzy připravíme návrh harmonogramu realizací jednotlivých staveb,“ vysvětluje Luděk Sosna, který odmítá, že by mohl pomoci lobbing jednotlivých regionů. Ministerstvo totiž stavby bude hodnotit především z celostátní perspektivy.

Plzeň čeká, zda jí vyjdou evropské peníze

V Plzni se řada řidičů bez vozu neobejde, a také proto trvá sedmikilometrová trasa z okraje města do centra i tři čtvrtě hodiny. Vše by měl zlepšit západní okruh, ale i tady je nejdříve třeba vyřešit financování druhé závěrečné etapy za miliardu 700 milionů korun. Miliardu má zajistit Plzeňský kraj a zbytek město. Kraj chce na stavbu získat evropskou dotaci.

V tuto chvíli ale pro to nejsou nastavené jasné podmínky – jak potvrzuje vedoucí krajského odboru dopravy Jaroslav Vejprava: „Máme několik variant onoho budoucího financování a my zatím nedokážeme říci, jaký způsob, za jakých fondů budeme dokončení financovat.“ A Plzeň má ještě jednu variantu pro případ, že by se evropskou dotaci získat nepodařilo. „Pokud se nepodaří zajistit evropské finance, tak počítám, že vedení města a také kraj bude chtít po státu, aby stavbu dofinancoval,“ říká Jaroslav Vejprava.

Nedokončené dálniční stavby nejsou jedinou bolístkou, která trápí české řidiče|foto: Honza Ptáček

Zatím tedy nezbývá než doufat, že se evropské peníze podaří získat. A také, že se podaří vykoupit všechny pozemky pod plánovanou trasou, protože teprve pak je možné požádat o stavební povolení. Výkupy má na starosti náměstek plzeňského primátora Petr Rund z ODS. „Setkáváme se spekulanty, kteří neúměrně zvyšují své požadavky. S těmi je potřeba jednat a použít všechny dostupné mechanismy, abychom potřebné pozemky získali za co nejvýhodnějších podmínek.“ Za pozemky dá město zhruba 180 milionů korun, dalších 500 milionů pak za okolní stavby jako napojující se silnice, veřejné osvětlení, chodníky nebo zeleň.

Peníze zatím v rozpočtu připravené nejsou, a jak mi řekl primátor Martin Baxa z ODS, naděje na evropskou dotaci jsou v tomto případě mizivé. „V tom stávajícím finančním období jsme nemohli použít evropské peníze na potřebný výkup pozemků. A teď se dostáváme do nového období 2014–2020. Nejde tak o stavbu, která by se začínala příští rok.“

Náměstek primátora Miloslav Šimák z ČSSD odhaduje realizaci až v letech 2018 nebo 2019. Takový termín považuje za reálný také ředitel odboru strategie z ministerstva dopravy Luděk Sosna. „Je tam naplánováno hodně výkupů, a pokud si spočítáme všechny související lhůty, tak nám vychází, že kolem roku 2018 by mohla stavba začít.“

Každopádně o tom, že je vůle stavbu dokončit, svědčí fakt, že město a kraj připravují na březen podpis memoranda o druhé etapě výstavby západního obchvatu. Celý západní okruh bude dlouhý zhruba pět a půl kilometru. Jeho první více než dvoukilometrová první etapa byla zahájená loni v září a přijde na téměř miliardu korun. Vede od Borských polí k silnici v Křimicích a hotová bude příští rok v září. Připravovaná druhá etapa má spojit Chebskou ulici se sídlištěm Severní předměstí, tedy s nejlidnatější částí Plzně.