Vláda se zalekla toho, že by musela platit odškodnění podnikatelům, míní poslanec Benda

Poslankyně Helena Válková (ANO) připouští, že krizový zákon je vhodnější procesní předpis. Rozhodnutí městského soudu dále označuje za „velmi moudré“, nepřímo se v něm prý i chválí rozhodnutí vlády, že v této bezprecedentní situaci jinak jednat nemohla.

Čtěte také

Můžeme cestovat, otevře se i většina obchodů mimo nákupní centra. Co všechno vláda rozhodla?

Reálné jsou ale teď žaloby podnikatelů za ušlý zisk. Podle ní je na soudech, aby posoudily každý jednotlivý případ. „Nebude to rychlé, protože se musí prokázat příčinnost, tedy zda byla škoda způsobena tím, že došlo k uzavření toho obchodu,“ upozorňuje.

„Dám hypotetický příklad: Kdyby se neuzavřelo a bylo by mnoho a mnoho úmrtí, což by vedlo k ještě striktnějším omezením a k úplnému zavření ne na dva měsíce, ale třeba na půl roku. To musí posoudit soud,“ dodává Válková.

Je šance na odškodnění?

„Soud ta opatření neruší pro jejich věcnou podstatu, ale protože vláda začala vymýšlet chytristiku. Na začátku je přijala v režimu nouzového stavu jako krizová opatření vlády, ale pak se zalekli toho, že by jim podle krizového zákona hrozilo, že budou muset platit vzniklé škody,“ reaguje poslanec Marek Benda (ODS).

Po 14 dnech proto vláda rozhodla, že o omezujících opatřeních bude rozhodovat jen ministerstvo zdravotnictví. „Obešli krizový zákon. Už tři týdny zpátky jsme všichni říkali, že je to nemožné a nesmíme připustit, aby jeden ministr zdravotnictví mohl zakazovat veškeré setkávání lidí, bohoslužby nebo zavírat obchody,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Kdybychom rozvolňovali příliš rychle, přijde druhá vlna pandemie. Lepší cesta je chytrá karanténa, míní biochemik Konvalinka

Prezident Miloš Zeman je toho názoru, že městský soud na sebe vzal veškerou odpovědnost za dopady na životy, zdraví či hospodářství ČR. Podle Bendy ale soud jen vyzval vládu, aby opatření uvedla do souladu s právním řádem, což učinila.

Podle ústavního právníka Jana Kudrny je ale velkou chimérou tvrzení, že by mohl existovat nárok na odškodnění. Vždy je totiž třeba rozlišovat, co kdo způsobil: „Když mi hoří dům, tak hasič, který mi rozbije okno, aby ten dům mohl hasit, přeci nemůže být žalovaný za škodu na rozbitém skle. A tohle je stejná situace.“

„Je to stejné, jako když stát vydá předpis, že musí být zajištěny hygienické podmínky v restauracích. Tak přece podnikatelé nemůžou žalovat stát, že jim touto cestou způsobil náklady. Nebo že jim České obchodní inspekce nebo hygiena zavřela restauraci,“ doplňuje.

Komentátor Petr Honzejk se ale přesto domnívá, že vláda chtěla přesunem rozhodnutí na ministra zdravotnictví odstranit i teoretickou možnost, že by se podnikatelé mohli domáhat náhrady škody podle krizového zákona. O jejich nároku by v takovém případě rozhodovaly soudy, podle zákona o veřejném zdraví ovšem taková možnost prakticky neexistuje.

Nekonečný chaos

Čtěte také

Česko ruší omezení volného pohybu. Němci se nám opravdu diví, všímá si německý Die Welt

Vláda také ve čtvrtek rozhodla o ukončení zákazu volného pohybu osob, lidé se zároveň mohou pohybovat ve skupinách až 10 osob. Možné je také cestovat do zahraničí, včetně dovolených. Při návratu do Česka se ale lidé budou muset prokázat negativním testem na koronavirus, nebo podstoupit dvoutýdenní karanténu.

„Jsem překvapen, s jakou rychlostí najednou začali uvolňovat. Ukazuje se, že pokud vládnete zemi jen na základě marketingu, tak to možná funguje v klidných časech, ale v době krize to vyvolává nekonečný chaos,“ podotýká Benda.