Brutální sadista „balkánské Osvětimi“ Vjekoslav Luburić. Vraždění říkal akt vlastenectví
Průmyslové zabíjení lidí máme ve 20. století spojeno se sítí nacistických vyhlazovacích táborů za 2. světové války. Říká se ale, že sami nacisté odvraceli hlavy a omdlévali, když spatřili to, čemu se později začalo říkat „balkánská Osvětim“ – síť koncentračních táborů Jasenovac v Chorvatsku.
Není třeba vypočítávat sadistické praktiky dozorců. Upalování za živa patřilo ještě k těm mírnějším způsobům, kterými tam byli lidé vražděni. Chorvatští dozorci v tomto táboře se s nepopsatelnou brutalitou vypořádávali se Srby, Romy, Židy, chorvatskými komunisty a v menší míře i příslušníky dalších národností.
Neurotická osobnost
Tyto tábory smrti jsou spojeny se jménem Vjekoslava Luburiće (1914–1969), náčelníka III. Oddělení Ustašovské služby dozoru, organizace spravující vězeňské tábory v tehdy fašistickém Chorvatsku.
Sami němečtí nacisté Luburiće střízlivě hodnotili jako neurotickou, patologickou osobnost, svědkové Luburićova řádění jej popisují jako krvežíznivého šílence, nejhoršího, nejbrutálnějšího sadistu.
Jeden ze členů Luburićovy početné rodiny po válce před soudem řekl, že Luburić dokázal mezi dozorci svých lágrů vytvořit takovou atmosféru, že „každý z nich skutečně cítil, že je doslova vyzván, aby zabíjel vězně, a že to je akt vlastenectví“.
Nejasné okolnosti smrti
Po konci války Luburić unikl spravedlnosti; žil ve Španělsku, pobýval ale také v Římě a Hamburku, kde pomáhal organizovat chorvatské exilové hnutí. Okolnosti jeho smrti ale nejsou zcela jasné.
Zohavené mrtvé tělo objevil Luburićův syn v domě ve španělském Carcaixentu, podle všeho to nebyla pěkná podívaná – vrah Luburiće opakovaně tloukl kladivem do hlavy, ani tak ale nebyla těžká zranění příčinou smrti; Luburić se udusil vlastní krví. Atentát je připisován jugoslávské tajené policii UDBA; dokládají to alespoň před časem odtajněné dokumenty.
Agent, který měl mít Luburiće na svědomí, svoji výpověď později různě upravoval: v roce 2009 tvrdil, že pouze umožnil dvěma mužům, aby Luburiće v jeho domě zabili. Po letech řekl, že Luburićova smrt byla následkem řevnivosti mezi chorvatskými exulanty.
Tragickou kapitolu chorvatských dějin, koncentrační tábor Jasenovac (ve kterém bylo zabito asi 225 000 Srbů, 13 000 Židů, 16 000 Romů, ale také 106 Slováků a možná i několik etnických Čechů) a hon jugoslávské tajné policie na válečné zločince připomíná v pořadu Portréty historik Jan Adamec.
Související
-
Největší gangster Al Capone byl potrestán jen za daňový únik. Vraždy ani podplácení soud neprokázal
„Já jsem jednička!“ říkával Alphonso Gabriel Capone (1899-1947) svým přátelům i nepřátelům. Legendární boss gangsterského podsvětí vydělával ročně až sto milionů dolarů.
-
Tamara Petkevičová prožila sedm let ve stalinském lágru. Syn se jí narodil za ostnatým drátem
Čtenáři Alexandra Solženicyna se mohou domnívat, že o fungování stalinských lágrů vědí vše. Jenže vycházejí texty, které překvapí. Patří k nim i próza Tamary Petkevičové.
-
Teror je pouze nouzové opatření, říkala Rosa Luxemburgová
15. ledna 1919 byla v Berlíně zavražděna Rosa Luxemburgová, respektovaná teoretička marxistické politické ekonomie a významná levicová aktivistka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
