Větrné elektrárny jsou na vzestupu. Do roku 2040 by mohly pokrýt i čtvrtinu české spotřeby
Králem světových trhů s elektřinou se podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola stávají solární elektrárny, ale rychle přibývá také elektráren větrných – na moři i na pevnině. Růst zájmu investorů o toto odvětví pokračoval i během pandemie koronaviru.
Analytik IEA Heymi Bahar má za to, že do roku 2025 obnovitelné zdroje v množství vyrobené energie převýší uhlí i zemní plyn.
Čtěte také
„Výsledkem bude neuvěřitelná dominance obnovitelných zdrojů na trzích s elektřinou v nadcházejících pěti letech,“ predikuje.
Významným obnovitelným zdrojem by do budoucna měl být vítr. Typických bílých větrníků je zatím na našem území poměrně málo – kolem dvou set. Celkový výkon z tohoto zdroje dnes uspokojí pouhé procento spotřeby v Česku.
Největší bariéra je v našich hlavách
Jihoněmecké spolkové státy nebo Rakousko přitom dokládají, že i ve středoevropském vnitrozemí jde vítr efektivně využít. Jaký má v tomto ohledu potenciál česká kotlina, letos zhodnotil meteorolog a odborník na větrné elektrárny David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky:
Čtěte také
„Do roku 2040 by mohlo jít o 10 až 25 procent spotřeby elektřiny v republice, a to za předpokladu, že poroste i spotřeba,“ říká Hanslian, který vzal v potaz i to, že by se nestavělo v chráněných lokalitách nebo v bezprostředním okolí obytné zástavby. Počítá i s dalším omezením technického, ekonomického a společenského rázu.
Na uspokojení předpokládané spotřeby v roce 2040 by stačilo podle Hansliana zhruba tisíc větrných elektráren. Nejlepší podmínky pro jejich využití jsou z hlediska větrnosti a dalších parametrů na Českomoravské vrchovině. Jak se trh a technologie zlepšují, snižuje se přitom i cena elektřiny z větru.
Je to o tom, jakým způsobem se o větrné energii mluví a jaká témata jsou v této souvislosti zdůrazňována.
David Hanslian
Jednou z největších překážek je, že mnohým lidem v Česku větrné elektrárny v krajině prostě vadí. Často tak schází společenská i politická podpora. „Největší bariéra je v hlavách lidí. Je to o tom, jakým způsobem se o větrné energii mluví a jaká témata jsou v této souvislosti zdůrazňována. Bývají slyšet hlavně negativa. Úplně vymizela ta okolnost, že větrné elektrárny jsou jedním z nejčistších zdrojů elektrické energie,“ komentuje odborník.
V zahraničí je často diskutovaným problémem větrných elektráren ohrožení ptáků a netopýrů. V místech, kde se potenciálně ohrožená zvířata vyskytují, se ale stavba elektráren nepovoluje, případně jsou v kritickém období nařízena omezení provozu, třeba v noci kvůli netopýrům, dodává Hanslian.
Co brání dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie v Česku? Kde všude by mohly větrné elektrárny stát? Odpoví reportáž Štěpána Sedláčka.
Související
-
Rakousko sází na větrné elektrárny i fotovoltaiku. „Bylo to jako startup,“ vzpomíná podnikatel
Na východě Rakouska v posledních letech roste počet větrných elektráren. Podle tamní větrné asociace IG Windkraft dnes zásobí elektřinou skoro dva miliony domácností.
-
V konečném důsledku je solární elektrárna ekonomicky výhodnější než jádro, věří podnikatel Sobotka
Každým rokem se zvyšuje efektivita fotovoltaických panelů. „Česká republika má fotovoltaiku pořád někde až na úplném pozadí, což je škoda,“ tvrdí podnikatel Zdeněk Sobotka.
-
Fotovoltaika už se dávno vyplatí. Vysloužilé solární panely se navíc dají recyklovat
Fotovoltaika je jedním z celosvětově nejrychleji rostoucích segmentů energetiky. Hitem jsou nyní plovoucí elektrárny, které nezabírají zemědělskou půdu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.