Rakousko sází na větrné elektrárny i fotovoltaiku. „Zpočátku to bylo jako startup,“ vzpomíná podnikatel

Na východě Rakouska v posledních letech roste počet větrných elektráren. Podle tamní větrné asociace IG Windkraft dnes přesahuje kapacita větrných parků v zemi 3100 megawattů a zásobí elektřinou skoro dva miliony domácností.

Jeden z prvních rakouských větrných parků vznikl před dvaceti lety v Bruck an der Leitha. Kapacita větrných elektráren v zemi tehdy nebyla ani 100 megawattů. Norbert Koller z organizace Energiepark, kterou v Dolním Rakousku založila v polovině 90. let skupina místních farmářů a nadšenců, vysvětluje, že pouštět se tehdy do stavby větrné elektrárny bylo jako rozjíždět startup.

Chyběly potřebné zákony a regulace, které byly přijaty až několik let poté. Byl to opravdu riskantní byznys a investice. Ale nakonec se podařilo vyjednat výkupní cenu elektřiny a přesvědčit dost lidí, aby do toho vložili své peníze,” říká.

„Větrníky" jsou stále větší

Tamní elektrárny generují elektřinu dodnes, ale jejich 65metrové věže dnes už nepůsobí tak monumentálně. Lopatky novějších elektráren v sousedství se totiž otáčejí ve výšce 130 metrů a mají dvojnásobný výkon.

„Ale to už je taky historie. Dnes se bavíme o zařízeních s výkonem 3,5 megawattů, příští rok čekáme standard s výkonem 5 megawattů a také jejich rozměry stále rostou,“ říká Koller.

Skupina Energiepark po devíti letech prodala své první elektrárny rakouské polostátní energetické společnosti Verbund, která vyrábí elektřinu zejména ve vodních elektrárnách.

Na východě Rakouska v posledních letech roste počet větrných elektráren

„Velká společnost místo vývoje vlastního projektu raději koupila ten náš. Původní majitelé získané peníze využili k dalším investicím a dnes máme 53 větrných elektráren postavených v posledních deseti letech,“ dodává Koller.

Posléze Energiepark také získal úvěr od Evropské investiční banky. Postavit větrnou elektrárnu ovšem není v Rakousku jednoduchý proces, i když máte potřebné finance. Podle Kollera to trvá přinejmenším tři roky.

„Nejprve se musíte přesvědčit, že máte vybrané vhodné místo. To mnohdy znamená monitorovat rychlost větru během jednoho roku,“ vypočítává.

„Pak svůj plán musíte probrat s obecním úřadem a dohodnout se s majiteli půdy na pronájmu pozemku. A také musíte mluvit s místními. To bývá těžký proces, zvlášť když jde o první elektrárnu v regionu. Municipalita, která musí stavbu povolit, od nás většinou dostane podíl ze zisku jako fixní každoroční poplatek do rozpočtu. Je to kompenzace za to, že se místní lidé musí na elektrárnu dívat. Je také třeba zajistit připojení na elektrickou soustavu u provozovatele,“ dodává Koller.

Se zhodnocením dopadů na životní prostředí trvá celý proces v průměru čtyři a půl roku.

Kachny dostaly přednost

„Měli jsme jeden projekt, který tímto hodnocením neprošel. Důvodem bylo, že v oblasti vyváděl své mladé jistý chráněný druh kachny a bylo jasné, že konstrukce by tyto ptáky z místa vyhnala a už by se tam nemuseli nikdy vrátit,“ vzpomíná Koller.

Společnost vedle větrných parků v regionu provozuje stanici na výrobu bioplynu, společně s univerzitou TU Wien vede magisterský program specializovaný na obnovitelné zdroje a nabízí prohlídky pro veřejnost.

Vedle toho také vlastní solární elektrárnu na Slovensku a pomáhá obcím a dalším klientům s přípravou projektů.

Nová legislativa EU

V současnosti rozvoj obnovitelných zdrojů v Rakousku podobně jako v Česku naráží na chystaný zákon související s unijní legislativou. Systém výkupních cen by v Rakousku poté měly nahradit aukce. Řada provozovatelů elektráren teď proto podle Kollera s projekty čeká na nová pravidla. 

„Vezmete-li v úvahu, že dotáhnout do konce projekt větrného parku dnes zabere zhruba pět let, tak splnit rakouský cíl, že do deseti let budeme vyrábět sto procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, nebude jednoduché. A jen s větrem to nezvládneme. Potřebujeme také rychlý rozvoj fotovoltaiky,“ upozorňuje Koller.

větrná elektrárna

To potvrzuje i odborník na energetiku a klima z rakouské pobočky Greenpeace Adam Pawloff: „V současnosti v Rakousku využíváme zhruba polovinu plochy, kde by šlo získávat elektřinu z větru, a asi třetinu potenciálu, protože řada postavených turbín už je stará a může být nahrazena výkonnějšími. Rakouská fotovoltaika má potenciál 20 terawatthodin a zatím máme něco přes 1,5 terawatthodin .“

V případě větrných a solárních elektráren ovšem bývá problém, že závisí na proměnlivých zdrojích energie. Někdy nefouká vítr a je pod mrakem, jindy naopak generují více elektřiny, než je třeba. Jednou z cest, jak to v budoucnu řešit, by mohlo být využití vodíku.

Poslechněte si Vědecká dobrodružství Štěpána Sedláčka o rakouské odpovědi na změny klimatu. Další díly najdete na Plusu.

Spustit audio

Související