Vídeň se snaží vyhovět chodcům i těm, kteří auta potřebují. Ulice se mění na koupaliště a všude je plno zeleně

Tropických dní v Evropě přibývá a města hledají způsoby jak se adaptovat na rostoucí teploty. Jednou z cest, jak ochladit mikroklima v husté zástavbě, je využít stromů a další vegetace. Do toho se teď velkém pustili ve Vídni, která aktuálně patří k velkoměstům s největším podílem zeleně. Na Plusu se můžete seznámit se sérií reportáží Vědecká dobrodružství, jejímž prvním dílem je rakouská reakce na klimatické změny

V centru Vídně u nádraží Westbahnhof ještě před pár dny přes křižovatku projížděla auta v několika pruzích. Nyní je na místě malý bazén s plavčíkem, umělá tráva, stromy v květináčích a lehátka, bar i místa pro veřejné akce a setkávání.

„Zkoušíme, jak lze využít veřejný prostor jako je třeba tahle křižovatka se sedmi pruhy. Testujeme, co to udělá z dopravou i to, jestli budou lidé takové koupaliště navštěvovat,“ vysvětluje Laurin Mayer, geograf z městského úřadu čtvrti Neubau. Koupaliště tu bude do konce srpna.

Bazén na křižovatce

Jedním z cílů je vyzkoušet, jak se dá novým způsobem využít veřejný prostor. Podobné úpravy s využitím zeleně a vody už ale Vídeň zavádí i natrvalo.

Patří mezi ně i takzvané „cool“ uličky osázené stromy a mlžítky. První z nich je Zieglergasse, kterou město dokončilo loni a teď slouží jako pilotní projekt pro přestavbu Neubaugasse a dalších ulic.

„Předtím tu nebyly žádné stromy. Teď jich tu je asi dvacet. Najít pro ně vhodné místo přitom nebylo vůbec jednoduché kvůli různým rozvodům elektřiny, plynu, vytápění a potrubí pod zemí. Ale jak známo stromy jsou stále ten nejlepší způsob jak ochladit mikroklima ve městě a vytvořit stín. Jsou tu také nové zelené plochy, místa k sezení a stojany pro běžná i nákladní kola. Snažili jsme se také využít světlejší povrchy, které nezadržují teplo tak jako asfalt,“ popisuje Mayer.

Tepelná zranitelnost

„Mlžítka reagují na okolní teplotu. Když překročí hranici 27 stupňů, začnou vypouštět mlžný opar. Stále je monitorujeme a zjišťujeme, jak ovlivňují parametry prostředí. Ale jde nám i o pocitovou teplotu,“ dodává.

Ozelenění ulice ovšem také snížilo počet parkovacích míst. Podle Mayera by to ale pro místní neměl být takový problém.

Cool ulice s mlžítky

„Naše kroky se snažíme založit na faktech a expertize. Udělali jsme velkou studii, kolik lidí v sedmém obvodu má auto. Ukázalo se, že jejich počet klesá a další studie odhalila rezervy v podzemních parkovištích. Snažíme se vyhovět všem skupinám lidí, kteří tady žijí a jejich potřebám. Vedle řidičů jsou to také chodci, cyklisté nebo třeba majitelé elektrovozítek.“

Další studie zase ukázala, že v Neubau je k dispozici hodně míst v podzemních parkovištích a garážích, které nejsou plně využity.

„Nechceme dělat opatření proti řidičům. Ale snažíme se vyhovět všem skupinám lidí, kteří tady žijí a jejich potřebám. Vedle řidičů jsou to také chodci, cyklisté nebo majitelé elektrovozítek. Ve městě není jednoduché vyhovět všem. Občas se lidé rozčílí, ale celkově to tady funguje docela dobře,“ konstatuje Mayer.

Ochlazovací projekty

Zkušenosti z tohoto pilotního projektu, teď také město zúročuje o pár bloků dál, kde se rekonstruuje třída Neubaugasse. Také získá řadu chladících prvků. Sladění jednotlivých zájmů a potřeb lidí zde ovšem bude ještě složitější.

„Jde o kombinaci pěší zóny a silnice, podobně jako je tomu na nedaleké nákupní třídě Mariahilfer Straße. Setkávat se tu budou chodci, cyklisté a občas i auta, ale také tudy bude projíždět autobus oběma směry. Bude muset dodržovat maximální rychlostí 20 kilometrů v hodině. První by tady na zkoušku měl projet už 3. září. Lidi, kteří tu nebydlí, už tu nebudou smět projíždět autem jako v minulosti. A jak vidíte, nebude tu žádný výškový rozdíl mezi silnicí a chodníkem,“ popisuje právník Evan Eberle.

Evan Eberle

Eberle v Neubau pracuje jako ombudsman a měl by tak znát chválu i stížnosti lidí, kterých se proměna této ulici a celého sedmého obvodu dotkne.

Těmto ochlazovacím projektům předcházelo zmapování tepelné zranitelnosti, kterou pro Vídeň provedla česká firma Ecoten. Podle jejího ředitele Jiřího Tencara bylo přitom klíčové správně zkombinovat satelitní data se statistikami města.

„Pracujeme se satelitními snímky, ze kterých dostaneme tepelnou mapu města. K tomu přidáváme mapu zeleně a vodních prvků, které trošku mitigují vliv tepla. Ale klíčem jsou lidi, zejména hustota obyvatelstva mladšího čtrnácti let a starší pětašedesáti. Ti jsou citliví na teplotní výkyvy. Představují pro ně zdravotní riziko. Když jsme spojili tyto prvky v algoritmu do jedné mapy, ukázaly se ve Vídni čtyři horké oblasti, kde mají potenciální problém a město to začalo řešit,“ vysvětluje Tencar.

Ve Stockholmu vytvořili pod chodníkem a vozovkou podzemní bazén zadržující dešťovou vodu. Tou pak zásobují stromy.
Jiří Tencar

Se zelení s rozmyslem

„Osadit ulici hustě stromy zní dobře. Ale ono to může být kontraproduktivní. Můžeme tím zablokovat provětrávání prostoru a tím si vytvořit horší prostředí než tam bylo doteď. Výsadba stromů často ve městě naráží na přítomnost sítí a zeleň také nebude fungovat bez vody. Když zeleň nebude mít dostatek vody, nebude docházet k evapotranspiraci, kterou se chladí okolní prostředí,“ objasňuje energetický specialista Tencar některá úskalí spojená s vysazováním stromů ve městě.

Čtěte také

Nedostatek vody ovšem Vídeň netrápí. Je bohatě zásobována pitnou vodou z hor pomocí vodovodů postavených v 19. století a teď hledá cesty, jak efektivně využívat dešťovou vodu. Štěstí má i na další podmínky, které mají původ za hranicemi města.

„Vídeň je větrné město, které je na západě obklopené pásem lesů. Hlavní větry sem přicházejí ze severu a severozápadu. Ochlazují se v zeleni a odvádějí odsud část tepla a smogu. A tenhle zelený pás lesů je třeba chránit. Ve městě pak máme řadu projektů na rozšíření zeleně, která pomáhá město ochlazovat. Zeleň přitom soupeří o prostor s auty,“ vysvětluje Michael Sattler, který má na vídeňském magistrátu na starosti klimatické plány.

Poukazuje na to, že vzhledem ke kvalitě veřejné dopravy by v centru tolik aut, která zhoršují efekt tepelného ostrova, být nemuselo. Cílem města je, aby i za třicet let tvořilo přes 50 % města zelené plochy jako teď. Strategie do roku 2050 také počítá s rychlým snižováním spotřeby energie a omezením emisí CO2.

Reakce Greenpeace

Ambiciózní plány města hodnotí kladně Adam Pawloff z nevládní organizace Greenpeace, kde se specializuje na klima a energetiku. Pověstným slonem v místnosti i podle něj v případě Vídně zůstává autodoprava, která se také podílí na zahřívání města.

Auta by proto na mnoha místech vůbec být nemusela. Nerozumím úplně tomu, proč pro to neudělají víc.
Adam Pawloff

„Vídeň má opravdu skvělou veřejnou dopravu, ale stále nám chybí plán, jak naložit s auty. Je to politicky velmi složité téma pro všechny strany. Zatím ve městě trochu podpořily elektromobilitu a zřídily nějaké dobíjecí stanice, zavedli trochu sdílení aut, ale stále chybí systematický plán jak v tomto ohledu postupovat. Ve Vídni se přitom veřejnou dopravou dostanete téměř všude z jednoho místa do druhého do půl hodiny,“ říká Pawloff.

Jako pozitivní příklad uvádí zástavbu vzniklou na místě bývalého vídeňského nádraží Nordbahnhof, kde sám žije. Urbanisté tam využili pokrokové prvky, dostatek zeleně a omezili prostor pro auta. Další takovou novou čtvrtí je Aspern Seestadt, kde teď testují alternativní přístupy k dopravě včetně autonomních elektrominibusů.

Poslechněte si audiozáznam vědeckého dobrodružství na téma Rakouská odpověď na změnu klimatu. Další díly můžete poslouchat živš na Plusu v 7:25.

Spustit audio

Související