V Rakousku stojí nikdy nevyužitá jaderná elektrárna. Dnes tam elektřinu vyrábí solární panely

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tehdy nejmodernější technologie nebyly nikdy využity

Zwentendorf je unikátní místo, které se zapsalo do dějin rakouské politiky i energetiky. Tato jaderná elektrárna, jejíž stavba přišla na víc než miliardu eur, totiž po dokončení nikdy nebyla uvedena do provozu. Interiér oddělený od světa dvoumetrovou vrstvou oceli a betonu dodnes věrně odráží svět i stav technologií v 70. letech.

Při prohlídce se můžete podívat do ochranného krytu jaderného reaktoru, který je v jiných elektrárnách hermeticky uzavřený a zaplněný vodou. K vidění je i místnost, odkud se do reaktoru měly vkládat řídící tyče. Kromě reaktoru a dalších prostor je během prohlídek přístupná i řídicí místnost s původními monitory, kontrolkami i červeným telefonem, který měl sloužit jako přímá linka ke kancléři.

Elektrárna Zwentendorf

„Společnost GKT v 60. letech vytipovala tři místa v Rakousku, kde měly stát jaderné elektrárny s kapacitou 3300 megawattů a zásobit energií 5 až 6 milionů domácností,“ vysvětluje Stefan Zach, mluvčí energetické společnosti EVN, které dnes patří celý areál na břehu Dunaje u města Zwentendorf an der Donau.

„V roce 1972 tady začali stavět první projekt a čtyři roky na to byla elektrárna hotová a připravená ke spuštění. Tehdejší kancléř Bruno Kreisky ovšem v reakci na protesty vyhlásil referendum, v němž Rakušané rozhodli, že elektrárna nebude spuštěna,“ připomíná Zach.

Rozdělené rodiny

Pro dvě stovky zdejších zaměstnanců, kteří se léta připravovali na svou práci v USA a Německu, to byl šok. Ještě několik let do elektrárny denně docházeli a plnili své úkoly, jako by reaktor fungoval. Až do roku 1985 tak Zwentendorf podle Zacha připomínal Potěmkinovu vesnici.

„Zwentendorf nikdy nerozštěpil atom, ale zato rozdělil rodiny i politické strany. Mně tehdy bylo 13 let. Rodiče byli konzervativci, velmi otevření novým technologiím. Ale když slyšeli, že kancléř složí funkci v případě zamítavého výsledku, hlasovali proti spuštění, protože ho neměli rádi. Rodina mého strýce byla naopak zaměřená levicově, ale zúčastnila se protestů proti elektrárně. Nakonec nicméně hlasovali pro její spuštění, protože nechtěli, aby kancléř skončil,“ vzpomíná mluvčí Zach.

Elektrárna Zwentendorf

Že byly v hlasování často rozhodující sympatie či antipatie k tehdejšímu kancléři, potvrdili i další pamětníci, kteří referendum zažili. Kreisky v referendu sice prohrál, ale v čele vlády zůstal a v dalších volbách znovu zvítězil.

Elektrárna u Dunaje zůstala jako památník politického zápasu o jádro. Naděje na využití pak v roce 1986 zmařila havárie černobylské elektrárny v tehdejším Sovětském svazu.

EVN budovu koupila v roce 2005 i se všemi platnými povoleními pro využití místa mezi lesy na břehu řeky pro stavbu a provoz. Prostor slouží pro různé privátní akce i natáčení filmů. Konají se tam i oblíbené prohlídky.

Druhý život

Areál je také výcvikovým střediskem pro přestavbu elektráren. V poslední době tam jezdí zejména inženýři z Německa, kteří se chystají vyřadit z provozu jaderné elektrárny podobného typu. Od roku 2009 ale stavba díky solárním panelům alespoň zčásti plní prvotní záměr a generuje elektřinu.

„Je to asi nejdražší solární elektrárna na světě. Transformovali jsme ji do světa obnovitelných zdrojů. Ale je to víc než marketing. Pět let jsme tady s vídeňskou technickou univerzitou zkoušeli různé solární články, které dnes nabízíme zákazníkům. Teď tady máme instalovanou kapacitu 500 kilowattů a během roku uspokojíme spotřebu elektřiny zhruba dvou stovek domácností,“ popisuje Zach.

Zwentendorf je unikátní místo, které se zapsalo do dějin rakouské politiky i energetiky

Upozorňuje také, že nespuštění této elektrárny a odstoupení od jádra má v Rakousku mnohdy opomíjenou stránku.

„Lidé někdy mají pocit, že odmítnutím jádra v Rakousku začala éra obnovitelné energie. Ve skutečnosti ale pak postavili šest opravdu velkých uhelných elektráren, které vyráběly elektřinu více než 30 let. S ohledem na klimatické otázky nevím, jestli to bylo lepší než jaderné elektrárny. Na to nemám odpověď,“ přiznává.

„V Rakousku na to máme takové rčení. Vybírat mezi jádrem a uhlím je jako volit mezi morem a cholerou,“ podotýká Adam Pawloff z rakouské pobočky Greenpeace.

Vysvětluje, že z čistě klimatické perspektivy je sice vygenerovaná elektřina bezemisní, ale se stavbou jsou spojené obří emise oxidu uhličitého. „A to ani nemluvím o ekologických otázkách. Navíc jsme byli svědky dvou nehod, které ukázaly, že když se něco s touto technologií pokazí, tak to má katastrofální následky. Zvláště Fukušima byla opravdu velká lekce,“ dodává Pawloff.

Obnovitelné zdroje

Rakousko se chce do budoucna spolehnout na obnovitelné zdroje energií. V současnosti vyrábí přes 70 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména vodních elektráren. A má prostor pro další rozvoj.

To potvrzuje i Florian Maringer, poradce rakouské ministryně pro klima, životní prostředí, energetiku, dopravu, inovace a technologie.

„Máme energii z vodních elektráren a biomasy. Jak víte, jadernou energii jsme zrušili v 80. letech a rádi bychom se jí vyvarovali. Klimatické neutrality tak musíme dosáhnout zvyšováním účinnosti, energie z fotovoltaiky a větru. Také nám ještě zbývá využít potenciál 5 až 7 procent z hydroelektráren,“ vysvětluje Maringer.

Rakousko podle něj nechce fungovat jako ostrov oddělený od evropských zemí a jejich sítí. Země proto bude nadále importovat elektřinu. Chce se ovšem zasadit o to, že zákazníci budou mít prokazatelné informace o původu elektřiny, která do země proudí. Cílem je takto omezit dovoz elektřiny z fosilních zdrojů i jádra.

„Respektujeme svobodné rozhodnutí různých zemí zvolit si, jakou energii chtějí využívat. Ale já osobně si nemyslím, že je dobré investovat do takto drahých druhů energie. Také není chytré se snažit aktivně vyhýbat využití obnovitelných zdrojů,“ dodává Maringer.

Pořad Vědecká dobrodružství, která se tentokrát věnují rakouské odpovědi na změny klimatu, můžete poslouchat živě na Plusu tento týden v 7:25. 

Spustit audio

Související