Peníze na podporu větrné energie máme, ale je tu zádrhel: nikdo je nechce, tvrdí náměstek pro energetiku Neděla
Za 20 let by mohly pokrývat větrníky čtvrtinu spotřeby elektřiny v Česku. Tvrdí to studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Máme podmínky pro rozvoj větrných elektráren, abychom jimi mohli nahradit spalování uhlí?
„Momentálně se musíme zaměřit hlavně na restart rozvoje obnovitelných zdrojů. Pokrýt čtvrtinu spotřeby je realistický cíl,“ říká v pořadu Pro a proti na Plusu programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák s tím, že by se dalo směřovat i k vyššímu podílu.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla počítá, že do budoucna bude mít Česko energetický mix založený na bezemisní jaderné energetice a na obnovitelných zdrojích. „Ale těch 30 procent mi přijde jako velmi ambiciózní cíl. Není moc realistický.“
Podle Sedláka u nás brzdí rozvoj větrné energetiky chybějící provozní podpora na nové projekty. „To by mohla změnit novela, která zavede aukce, které jsou zajímavou tržní podporou obnovitelných zdrojů. Další bariérou je složitá administrativní příprava nových projektů.“
Klíč, který zvýší podíl obnovitelných zdrojů, je akumulace energie, tedy velké bateriové systémy a pokročilé formy akumulace. Ceny baterií velmi rychle klesají, zvyšuje se jejich kapacita. Do roku 2030 se očekává, že akumulační systémy budou podstatně levnější. Postupně budou moci nabídnout velmi levnou solární energetiku a konkurenceschopné ceny na trhu.
Martin Sedlák
Náměstek uznává, že v České republice je celkově problém cokoliv postavit. „Ale jako ministerstvo jsme v této oblasti poměrně aktivní. Počítáme se ztrojnásobením současné instalované kapacity 300 megawattů na 1 gigawatt v rámci větrné energetiky.“
Čtěte také
Sedlák upozorňuje, že v Německu aukce fungují už pět let, čtyři roky v Polsku, dva je užívá Maďarsko a Slovensko je právě zavádí. „Jsme tedy poslední zemí Visegrádské čtyřky, která ještě tento moderní mechanismus podpory obnovitelných zdrojů nevyužívá.“
Neděla ale připomíná zákon, který je v současné chvíli ve sněmovně. „Ten počítá se zavedením aukčního mechanismu pro palivové zdroje a u nepalivových zdrojů primárně u větru, takže aukce budou.“
U obnovitelných zdrojů se hovoří pouze o nákladech na výstavbu a realizaci, ale nehovoří se o systémových nákladech na zálohu a regulaci sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo výzvu na větrné elektrárny, přihlásilo pouze pět projektů a ještě nejsou ani vyčerpány dotační peníze. Studie tvrdí, že máme potenciál, my říkáme, že máme na to i peníze, ale prakticky nikdo je nechce, takže tady je nějaký zádrhel.
René Neděla
„Osobně si myslím, že pokud obnovitelné zdroje instalujeme rozumně, tedy na střechách domků pro vlastní potřebu, tak to je už ekonomicky zajímavé pro běžného občana a takový měl by být i trend, tedy instalace přímo u zdroje,“ doporučuje René Neděla.
Ředitel Svazu moderní energetiky souhlasí, že instalace na střechách domů je součástí řešení. „Ale nezbývá nám nic jiného než budovat i velké projekty obnovitelných zdrojů, protože potřebujeme dekarbonizovat ekonomiku, abychom se dokázali zbavit uhelných elektráren,“ shrnuje Martin Sedlák.
Celou debatu v Pro a Proti Michaela Rozsypala si můžete pustit na záznamu.
Související
-
Větrné elektrárny v kraji nepřibývají. Brzdí je nízká výkupní cena a kapacita sítě
Rozvoj větrné energetiky v Pardubickém kraji se po roce 2010 zastavil. Za pět let od roku 2006 se instalovaný výkon zvýšil z 3 na 19 MW, od té doby stagnuje.
-
Obnovitelné zdroje stojí 40 miliard ročně a pokrývají míň než nové Dukovany, tvrdí zmocněnec Míl
Vláda podnikla další kroky k dostavbě bloku jaderné elektrárny Dukovany, uzavřela dvě smlouvy s ČEZ. Podle vládního zmocněnce Jaroslava Míla se bez jádra neobejdeme.
-
Obnovitelné zdroje by stát měl podporovat nepřímo, bez jádra budeme v minusu, varuje Zahradník (ODS)
„Vedle ambiciózních ekologických cílů je třeba vidět i sociální dopady na občany a snažit se najít rovnováhu,“ vyzývá poslanec Jan Zahradník z ODS.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.