Veronika Neprašová: Evropě to osolíme. Sleva za české předsednictví Radě EU však bude setsakramentsky drahá

Původní návrh přitom počítal s částkou dvojnásobnou.

Čtěte také

Ondřej Houska: Předsednictví EU. Vláda šetří na nepravém místě

Andrej Babiš tak splnil slib, který svým voličům dal: že na předsednictví hodlá opravdu výrazně ušetřit. Důvod k jásotu je ve skutečnosti pramalý. Za v přepočtu 50 milionů eur, které Babiš stanovil jako horní hranici nákladů, aniž by cifru opřel o jakékoliv relevantní zdůvodnění, se mimořádně logisticky, bezpečnostně i odborně náročný podnik dá pořídit opravdu jen stěží.

A rozhodně ne tak, aby Česko využilo „jedinečnou příležitost ke své prezentaci a zviditelnění“, jak na hlavní benefit jeho pořádání upozorňuje oficiální koncept předsednictví.

Většinu z těchto peněz spolknou nutná bezpečnostní opatření a základní logistika akce čítající na patnáct stovek jednotlivých jednání. Na to, aby je zajišťoval dostatečný počet kvalifikovaných a schopných lidí, nebo na dostatečnou prezentaci a komunikaci témat, které se na nich budou řešit, už peníze podle návrhu jaksi nezbydou.

Nekompromisní ochránce před plýtváním

Zdá se, že jediný, kdo v tom nevidí problém, je samotný premiér. I jeho ministři v čele s Richardem  Brabcem se k proškrtanému návrhu staví s obavami, byť si hlavu proti stranickému šéfovi nakonec nepostavili a pro návrh ruku zvedli.

Čtěte také

Šetřit na našem předsednictví v Radě EU je demoralizující pro úředníky i diplomaty, tvrdí Vondra

Babiš o předsednictví napřed mluvil jako o žvanírně s chlebíčky. Nyní, když při návštěvě Microsoftu objevil kouzlo technologické novinky zvané Skype, přišel dokonce s nápadem, že se většina jednání odehraje na dálku právě přes videohovory.

Bravo, zní potlesk z ministerstva švihlé chůze. Šance, že z takového skypování víc než stovky účastníků každé schůzky vzejde cokoliv smysluplného, se limitně neblíží ani té nule.

Nemluvě o ostudě, kterou v uvozovkách hostitel takové konference sklidí. Nenechme se mýlit, nikdo nevolá po nabubřelé okázalosti a pozlátku „starých“ předsednictví, ve kterých se opravdu zbytečně utápěly a projídaly miliony.

Mezi bohapustým vyhazováním peněz a předsednictvím po Skypu je však ještě široká škála variant. Byť se premiér Babiš snaží vyvolat u českých voličů, kteří jsou a priori silně protibruselští a zároveň mají jen velmi nízké povědomí o tom, jak unie reálně funguje, přesně takové černobílé vidění.

Čtěte také

Luboš Palata: Babiš, kazisvět českého předsednictví Evropské unii

Lépe než jinde tak odhaluje, pro koho předseda vlády opravdu maká. Pro Čechy a Češky, kterým by kvalitně odvedené předsednictví přineslo do budoucna řádově větší benefity, než několik miliard utracených za jeho uspořádání, to není.

Žel, sleva na jízdné je o hodně srozumitelnější, byť jen za jediný rok vyšla naše kapsy na pětinásobek toho, oč se nyní handrkují ministři s ministerským předsedou kvůli rozpočtu předsednictva. Ušetřená miliarda však ve skutečnosti můžou Česko přijít překvapivě draho.

V časech, kdy unie čelí novým hrozbám a výzvám, by bylo víc než záhodno setřást ze sebe pověst věčně nespokojených kverulantů z V4, kteří gestem jedné ruky negují pokusy o celounijní shodu na klíčových tématech doby, a nataženou dlaní druhé ruky si říkají o další a další peníze z kapes občanů ostatních členských zemí.

Čtěte také

Do Bruselu autem? Přetahovaná úředníků a politiků o rozpočet českého předsednictví EU začíná

Místo toho má Česko šanci představit se jako schopný, aktivní a spolehlivý partner v dialogu, který přináší vlastní návrhy řešení – a na ně po právu žádá odpovídající podíl z bruselské pokladny. O šanci pro české byznysmeny, kteří během půlročního předsednictví můžou využít nastoupenou jednotku klíčových unijních úředníků, jakož i politiků celé sedmadvacítky, ani nemluvě.

Fígl s nekompromisním ochráncem před zbytečným plýtváním se Babišovi na domácím kolbišti přesto pravděpodobně opět vyplatí. Z celounijní perspektivy na ni ale Česko jen doplatí. A zaplatí.

Jak to Češi umí Evropě osladit, jsme dokázali při předsednictví v roce 2009. O tom, jak jí to umíme přímo osolit, se zřejmě přesvědčí za tři roky. Slaná pachuť však zůstane hlavně v našich ústech.

Autorka je publicistka