Veronika Lefrancois: Nový školní rok v Itálii začíná pozvolna a ve znamení sporů o anticovidová opatření

15. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Začátek školního roku v jihoitalském městě Molfetta

V Itálii začal školní rok, ale zdaleka ještě ne všem žákům. Do lavic usedli zatím pouze školáci v severním regionu Alto Adige. Ostatní části země otvírají brány škol kolem poloviny září a mezi posledními nastupují děti v Kalábrii a v Apulii, tedy na úplném jihu Apeninského poloostrova. Tam letos školní rok začíná až 20. září.

Italské děti si tedy oproti svým protějškům v jiných evropských zemích užívají letních prázdnin celé tři měsíce. Uváděný důvod takto dlouhé pauzy je horké počasí v létě, které prý žákům neumožňuje dostatečně se soustředit.

Čtěte také

Nicméně minulý školní rok byl vlastně celý poznamenán sníženou soustředěností. Jak to jistě potvrdí většina rodičů, učení na dálku jejich ratolesti motivovalo mnohem méně než běžná výuka v kolektivu. Krom toho zdravotní krize přiostřila existující problémy spojené se společenskými rozdíly.

Některé děti, zvláště v chudých jižních oblastech, se tak ocitly zcela bez dozoru a školu úplně vzdaly. V některých částech Itálie zůstaly školy zavřené až pět z osmi měsíců a to samozřejmě nepřispělo ke splnění školních programů. Podobně jako jinde na světě, i v Itálii žáci nahromadili mezery ve vědomostech a mnozí zapomněli i látku probranou v předchozích letech.

Povinnost zeleného pasu

Aby se nedostatky co nejrychleji dohnaly, vláda Maria Draghiho přišla s nápadem využít tří prázdninových měsíců k dohnání učiva. V plánu bylo nabídnout školákům doučovací letní kurzy kombinované s různými mimoškolními aktivitami. Účelem bylo nejen pomoci dětem dohnat zameškané učivo, ale také znovu si zvyknout na život v kolektivu, což je schopnost, kterou mnohé z nich během dlouhé izolace pozapomněly.

Pro tento školní rok je italská vláda rozhodnuta vyhnout se za každou cenu učení přes internet a zachovat normální prezenční výuku ve třídách.

Čtěte také

Covidové pasy, zavedené během tohoto léta, mají přispět k tomu, aby vyučování probíhalo ve vší bezpečnosti. Pravidla jsou velmi přísná. V novém školním roce je takzvaný green pass povinný pro všechny pracovníky ve školství a musí se jím vykazovat i studenti vysokých škol.

Bez zeleného pasu nemá být žádnému učiteli umožněn přístup do školy. Po pěti takto zameškaných pracovních dnech s ním bude bez náhrady rozvázán pracovní poměr.

Ne všichni samozřejmě s těmito novými pravidly souhlasí. V Alto Adige v jižním Tyrolsku, regionu, kde škola právě začala, podalo dvacet profesorů demisi na protest proti povinnosti zeleného pasu. A přes padesát dalších jich bylo propuštěno.

Je téměř s podivem, že zrovna tento prosperující a tradičně disciplinovaný region, kde velká část obyvatelstva mluví německy, má v Itálii primát, co se týká odporu vůči očkování.

Čtěte také

Statistiky ukazují, že nejsilněji se zde tato opozice projevuje v německých školách, kde vakcíny odmítá více než čtvrtina školního personálu. Naopak ve školách, kde se mluví italsky, se jedná jen o tři procenta zaměstnanců.

Je tu jasná spojitost mezi antivakcinačním hnutím a separatistickými snahami ultrapravicové Jihotyrolské lidové strany, která v tomto regionu dominuje a tradičně se staví proti příkazům diktovaným z Říma. Jak tomu v poslední době často bývá, politické boje se i zde promítají do řešení zdravotní krize a přeneseně i do školství.

Autorka je publicistka

autor: Veronika Lefrancois
Spustit audio