Vědci odhalili původ starozákonních Filištínů, úhlavních nepřátel Židů

David a Goliáš

Přelomová studie DNA z koster starověkých obyvatel izraelského pobřežního města Aškelon definitivně ukončila debatu o tom, odkud se vzali archetypální nepřátelé starozákonních Izraelců – Filištíni, nověji Pelištejci.

Podle odborné studie publikované v magazínu Science Advances předkové obra Goliáše z města Gatu dorazili na izraelské pobřeží z jižní Evropy. O objevu píše izraelský server Times of Israel.

Dodnes nevíme, kde mnohá biblická města ležela, upozorňuje teolog Petr Jan Vinš

Hrobka biblické Ráchel na pohlednici odeslané 8. září 1932 z Jeruzaléma

Co je to biblická archeologie? Jaké je její místo mezi ostatními podobory archeologie? Hostem Magazínu Leonardo byl religionista a teolog Petr Jan Vinš.

Svitky od Mrtvého moře i po 70 letech vydávají nová svědectví o starém Izraeli

Kumrán

Vědci rozluštili jednu ze dvou posledních neznámých částí proslulých Svitků od Mrtvého moře. Celkem 900 svitků sepsaných starověkým židovským společenstvím fascinuje svět od roku 1947. Jsou považovány za nejstarší záznamy biblických knih dnes známých jako Starý zákon. Celkem 60 zlomků textu dávali badatelé dohromady celý rok. Text byl zašifrovaný, a některé z fragmentů byly menší než 1 cm čtvereční.

Jak určil smíšený tým expertů z Institutu Maxe Plancka a z izraelského projektu Expedice Leona Levyho do Aškelonu, nazvaného po jistém americkém filantropovi, Pelištejci začali přicházet na jih Palestiny ve 12. století před naším letopočtem. Ve stejné době studie DNA registrují nápadný růst genetického materiálu z jihu Evropy.

Analýza se zaměřila na tři období v době bronzové a železné, zhruba tedy na periodu před 3 600 až 2 800 lety. Vzorky pocházejí z pelištejského hrobu objeveného v roce 2016, z pohřebišť nalezených v 90. letech a dětských hrobů, objevovaných pod pelištejskými domy.

Výsledky ukazují, že Pelištejci dorazili do Aškelonu zřejmě z Kréty na počátku doby bronzové. Zřejmě se ale intenzivně mísili s obyvatelstvem Blízkého východu, protože už po dvou stoletích genetické stopy původních příchozích slábnou. Celkem však trvala pelištejská kultura šest století, zdůrazňují Times of Israel.

Krutí a nekulturní?

Ohledně původu Pelištejců se v minulosti ustálily dvě hypotézy – podle jedné přišli ze Středozemí a jižní Evropy, možná z Kréty, označované ve Starém zákoně jako Kaftór. Podle druhé teorie doputovali na izraelské pobřeží ze severní části Blízkého východu.

Prohráli a stali se z nich bibličtí barbaři. Byli ale vyspělejší než vítězové, dokazují archeologové

Na cestě za římskými vykopávkami na libyjském pobřeží se neobejdete bez tištěného průvodce

Dějiny píšou vítězové. To je pravidlo, o kterém by mohli vyprávět třeba takoví Pelištejci, asi známější pod jménem Filištíni. V bibli neustále soupeřili s Izraelity, prohráli, a získali tak pověst nekulturních barbarů. Archeologové, kteří v dnešním Izraeli zkoumají jejich pohřebiště, ale dokazují, že to nejspíš bylo úplně jinak.

K migraci přispěla doba velkého neklidu, kryjící se s érou Trojské války a pádem „hrdinských říší“. Pelištejci se uchytili v pěti městech na pobřeží – Gaze, Aškelonu, Ašdódu, Gatu a Ekronu. V biblickém podání šlo o národ krutý a nekulturní.

Existují ale archeologické důkazy, že s sebou nesli určité prvky mínójské civilizace z Kréty. Jejich stopa v dějinách mizí po drtivém úderu Asyřanů a Babylóňanů na biblické země v roce 604 před naším letopočtem.

Nový výzkum potvrzuje provokativní představu, že už v době krále Davida okolo roku 1000 před naším letopočtem nebyl mezi Pelištejci a Izraelci žádný genetický rozdíl. Přesto si ponechali svou egejskou kulturu. Na ekronské desce se objevuje mínójská bohyně, kterou zřejmě uctívali i v Palestině.

„DNA může historickému bádání hodně napomoci, na druhé straně nám připomíná, že kultura či etnicita se nepřekrývá s genetickým základem populace,“ řekl serveru Times of Israel archeogenetik Michal Feldman.

Spustit audio
autor: Rostislav Matulík

Související