Svitky od Mrtvého moře i po 70 letech vydávají nová svědectví o starém Izraeli

1. únor 2018

Vědci rozluštili jednu ze dvou posledních neznámých částí proslulých Svitků od Mrtvého moře. Celkem 900 svitků sepsaných starověkým židovským společenstvím fascinuje svět od roku 1947. Jsou považovány za nejstarší záznamy biblických knih dnes známých jako Starý zákon. Celkem 60 zlomků textu dávali badatelé dohromady celý rok. Text byl zašifrovaný, a některé z fragmentů byly menší než 1 cm čtvereční.

„Texty, které se zpracovávají v poslední době, jsou skutečně už jen zbytky celého nálezu. Jde o malé fragmenty o rozměrech čtverečních centimetrů,“ potvrdil v Magazínu Leonardo Dalibor Papoušek z Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Podle něj je zásadní problém zjistit, které fragmenty patří k sobě, pak také texty přečíst a interpretovat. „I to je důvod, pro luštění trvá tak dlouho.“


„Délka zpracování svitků svého času vzbudila i konspirační teorie, že určité kruhy kolem katolické církve brání zpracování těchto starých textů, protože v nich jsou prý informace, které by mohly ohrozit tradiční obraz počátků křesťanství. Nic takového se ale nepotvrdilo, a texty s vývojem křesťanství bezprostředně nesouvisejí.“

Většina svitků je tvořena texty psaných na kůži. „Jde o charakteristickou podobu knihy ve starověku. Papyrové svitky se také zachovaly, ale zdaleka ne v takovém množství. Našla se i ostraka, tedy texty psané na střepech.“

„Unikátní je tzv. Měděný svitek. U něho měli badatelé problém se k textu dostat, protože vzhledem ke korozi mědi nešlo svitek rozvinout. Nakonec byl rozřezán tak, aby se vědci dostali k textu, který je v kovu vyryt.“

Protože jednotlivé svitky byly nalézány postupně, není jasné, jaký byl kompletní stav a jak tedy vypadal jejich kompletní soubor. „Původně svitky našli beduíni, pak do toho vstoupili překupníci, a až potom se dostaly texty k vědcům.“

„Už jen z prvotní fáze objevu musíme usuzovat, že některé svitky zřejmě nenávratně zmizely, mohly být prodány nebo darovány, a mohou se vynořit naprosto nečekaně.“

Ačkoli nemůžeme vyloučit v budoucnu nález nového textu, dá se říci, že jsou svitky jako celek prozkoumány. „Izraelská archeologie je na vysoké úrovni, takže zřejmě další podobně epochální objev jako nálezy svitků v Kumránu už asi nemůžeme očekávat.“


„Texty byly v zásadě datovány paleograficky, tedy podle typu použitého písma. Specialisté rozpoznají podle toho, jak je písmo provedeno, do jaké doby spadá. Do toho musí vstupovat i ověřování podvrhů z pozdější doby. Užívány jsou také technické metody, které ověřují stáří materiálu, na kterém je text zaznamenán, typ inkoustu a podobně.“

„Význam nálezu je ale zásadní. Každý text takového stáří, který se objeví, může doplnit celkový obraz, který je na základě textu rekonstruován.“

Nejstarší část nálezu pochází ze 3. století před naším letopočtem, nejmladší asi z roku 70 našeho letopočtu. „Svitky netvoří žádný jednolitý soubor. Je to celá řada textů, které pocházejí z různých dob a zřejmě i z různých okruhů. Vedou se debaty, do jaké míry je to nějaká knihovna.“

„Mnohdy neznáme ani původce textů, a dohadujeme se, k jakému hnutí nebo skupině mohl patřit ten, kdo za texty stál,“ popsal Dalibor Papoušek jen jednu z nezodpovězených otázek, které už více než 70 let trápí archeology i biblisty.

Spustit audio