Vědci a herci na jevišti Týdne vědy: Les v listopadu 1989 a dnes
V přelomovém roce 1989 se na občanských protestech scházeli i ti, kdo měli zájem o životního prostředí. Tenkrát lesy trápily kyselé deště, dnes se do popředí veřejné debaty příroda dostává znovu kvůli suchu a klimatické změně. Co nového o lese víme, jak nám může být užitečný a čím můžeme přispět k jeho ochraně? Tomu věnujeme živý speciál rozhlasové Laboratoře vědců a herců.
Přímý přenos z divadla Viola na Národní třídě začne v sobotu 16. listopadu v 10:30. Vysílá Český rozhlas Plus a můžete se zúčastnit i vy. Vystoupí uznávaní biologové a ochránci přírody Ondřej Sedláček a Vojtěch Kotecký a populární herci Martina Hudečková a Otakar Brousek. Pořad je součástí Týdne vědy a techniky, který se letos také soustředí na události roku 1989.
Místa v sále si rezervujte ZDE, vstup je zdarma.
V první, živě vysílané části pořadu se zaměříme na nové poznatky z vědy a biotechnologií, které se týkají ochrany lesa. Podle studie z časopisu Nature Geoscience začnou stromy i ostatní rostliny v Evropě a Severní Americe postupně spotřebovávat víc vody než dosud, a to i přes to, že kvůli klimatické změně přibývá srážek. Povíme si o materiálech z břízy a přírodního hedvábí, které by mohly konkurovat plastům, ale i o tom, jak klimatickou změnu zpomaluje spolupráce rostlin a hub.
Ve druhé části pořadu, otevřené pro dotazy diváků, připomeneme stav lesa a ochrany životního prostředí před listopadem 1989. Přiblížíme, jak se lesy v posledních 30 letech změnily složením i druhovým bohatstvím, zvláště kvůli klimatické změně. Zazní také příklady z dobré praxe v ochraně přírody, zvláště pak v ochraně lesa, rostlin, hub i živočichů, kteří je obývají.
Související
-
Vědecké dobrodružství na Sokotře: Čeští vědci zachraňují miliony let starý dračincový les
Redaktor Petr Kološ se vydal na ostrov Sokotra, kde čeští vědci z Mendelovy univerzity už 20 let pracují na výzkumu a pomáhají místním.
-
Stát dělá proti kůrovci málo. Slíbí peníze, ale pak nejsou, varuje majitel lesa Kinský
Šlechtic Constantin Kinský se narodil a vyrůstal ve Francii. Dnes se věnuje hlavně hospodaření a oživení rodinného panství ve Žďáru nad Sázavou. A kůrovci.
-
Chřadnou už i německé lesy. Proč? Odpoví redaktor Václav Jabůrek
Třetinu rozlohy Německa zabírají lesy, Němci je berou velmi vážně. I dálnice jsou postavené tak, aby do lesů co nejméně zasahovaly. Teď ale umírají…
