Stát dělá proti kůrovci málo. Slíbí peníze, ale pak nejsou, a když už náhodou jsou, tak málo, varuje soukromý majitel lesa Kinský

25. září 2019

Šlechtic Constantin Kinský se narodil a vyrůstal ve Francii. Dnes se věnuje hlavně hospodaření a oživení rodinného panství ve Žďáru nad Sázavou. A kůrovci.

„Kůrovec je přírodní faktor, se kterým pracujeme vlastně mnoho desítek let. Je to běžné, jako že chřipka je chřipka. Teď je ale otázka, proč se nám z běžné chřipky stala epidemie v podobě Španělské chřipky,“ říká v Interview Plus Constantin Kinský.

Čtěte také

Stačí prý vyjet za naše hranice do Německa, kde taky mají smrkové lesy a kůrovce. „Mají ten les ale mnohokrát čistší než tady, protože my tady neděláme čistky. Lesy ČR a Vojenské lesy a statky ČR, tedy státní lesy, nemají lidi. Protože to všechno musí jít přes veřejné zakázky.“

Zároveň by rád podpořil dva lidi – náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře a nového generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka, kteří se současný stav snaží postupně zlepšovat. „Přes veřejnou zakázku nedostanete lidi do lesů dost rychle… Na kůrovce totiž musíte reagovat hned.“

Blbý systém...  

Hajní jsou pak podle Kinského „hrdinové, kteří se přes ten blbý systém snaží chránit lesy, co mohou. Ale oni potřebují mít své lidi, svého Pepíka, u sebe a hned ho poslat řešit vzniklý problém.“

Čtěte také

Současná koncepce lesního hospodaření (Dřevěná kniha) se prý konečně mění k lepšímu. „Výběrová řízení se musejí dělat třeba proto, aby cena byla vždy férová. Ale ona stejně není a mezitím to celé zkolabovalo a les se dost trápí.“

Kinský hospodaří na 5 700 hektarech smrkového lesa v okolí Žďáru nad Sázavou. Sám se snaží, aby alespoň polovinu pracovní kapacity měl neustále po ruce, jak říká u sebe doma. „Ty státní lesy by ale měly mít alespoň třetinu zaměstnanců taky po ruce. Neříkám, že se to tímto změní nějak komplexně a najednou, ale razantně se to může alespoň polepšit.“

Sám se prý snaží dělat, co jde, ale všude kolem je doslova záplava kůrovce, která jeho tzv. panství doslova kontaminuje. „Letos sice máme trochu víc vody a tak i menší sucho, ale stejně, loni se kůrovec rojil 3−4krát, letos očekávám asi dvojí rojení. Při každém se jejich množství zvýší o 70 %. Je nejvyšší čas, abychom zachránili, co se dá,“ varuje.     

Příroda si poradí, ale...

Poradí si příroda s kůrovcem vůbec sama, nebo potřebuje naši pomoc? „No jasně, příroda je chytrá,“ odpovídá Kinský.

„Taky to ale pak znamená, že ztratíme plíce této země pro mnoho dalších generací. Taky dostaneme další lidi do nezaměstnanosti a nebudeme mít dříví, ze kterého nikdo nevyrobí pěkný nábytek,“ doplňuje.

Čtěte také

A jde dál, protože podle něj mezitím zkolabuje retence a filtrace vody, která v prorostu probíhá neustále, „nemluvě o tom, že nebudeme mít žádné houby“.

To, že s kůrovcem jde bojovat efektivně, nám přece už ukázali němečtí lesníci. „Do boje ihned pustili milion eur, včetně komplexní podpory, jako že náklaďáky mohou na lesní cesty. Ty sice trochu poničí, ale důležité je, že ten nemocný strom hned vytáhnou z lesa. Aby nekontaminoval další. Tady? My tři roky poté sedíme, papírujeme, vyrábíme vyhlášky a novelu zákona, která ještě ani není hotová. A ani jediná koruna se zatím nedostala nazpátek do ochrany českých lesů.“

„Český stát by si měl udělat pořádek sám u sebe a nebuz*rovat nás (soukromé vlastníky), kteří se s tím snažíme bojovat.“ Stát totiž prý soukromníkům, což jsou ale i obce, kraje nebo církve, „pomáhá“ hlavně tím, že je kontaminuje kůrovcem.

Stát dělá pomalu, slíbí peníze, ale pak peníze nejsou. Když už ano, tak jich je málo.
Constantin Kinský

Kinský by taky rád viděl oficiální čísla, na základě kterých se tady tvrdí, že zásadní problém lesů, potažmo kůrovce, jsou smrkové monokultury včetně stokrát opakovaného doporučení k sázení lesa smíšeného.

„Ale monokultura v Česku vlastně skoro neexistuje. Je to jen polopravda... Pořádné průzkumy by mě zajímaly, protože bychom se snad dozvěděli, jaké procento zpevňovacích a melioračních dřevin je potřeba pro zlepšení kvality půdy. To, co teď víme, jsou jen procenta, která vycházejí z nejrůznějších jednání mezi různými stranami. Jako výsledek lobbistických bojů a ne průzkumů,“ dodává Constantin Kinský.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.    

Související