Válka na Ukrajině probudila v Česku výrobu dronů i systémů na ochranu před špehováním

V malé hale v pražském Radotíně vyrábí středně velké bezpilotní letadlo firma Primoco UAV s rozpětím křídel skoro pět metrů. Její hlavní majitel Ladislav Semetkovský firmu založil před osmi lety. Výrobců podobných letounů je na světě zhruba osm, z toho jen polovina v Evropě.

Čtěte také

Útočné drony s umělou inteligencí? Záleží jen na velkých státech, jestli touto cestou půjdou, říká vývojář

„Je to bezpilotní prostředek, který je první na světě certifikovaný podle civilních předpisů. Nyní jsme také v procesu vojenské certifikace. Očekávám, že ji obdržíme ještě letos,“ říká Semetkovský.

Firma vyráběla ještě nedávno jednotky kusů letadel ročně, letos to má být už padesát a plány jsou 250 až 300 kusů. Výrobu chce navýšit v Písku, kde chce postavit novou halu za půl miliardy korun. Letos by tržby firmy také měly dosáhnout hranice miliardy korun.

Nový impuls, jak Semetkovský připouští, přišel s válkou na Ukrajině. „Pro nás to byl obrat. Ještě před třemi lety byl globální trh v naší kategorii řádově 300 letadel pro všechny. Ten trh vyrostl a my na něm dnes máme nějakých 20 procent,“ říká.

Primoco prodává svůj dron do zhruba desítky zemí světa, Česko ale mezi nimi chybí. Ministerstvo obrany chtělo pro armádu nedávno nakoupit tři středně velké drony z Izraele, nakonec se ale rozhodlo, že ne. A bude poptávat naopak 200 malých dronů. „Je to nekoncepční řešení,“ kritizuje Semetkovský. Upozorňuje také, že na rozdíl od zahraničí není u takové zakázky státu podmínkou spolupráce s domácím průmyslem.

Nejdříve malé, pak střední taktické drony

Armáda nicméně vysvětluje, že její další strategie vychází z poznatků, které přinesla válka na Ukrajině a vůbec změna bezpečnostní situace v Evropě. Podle mluvčí generálního štábu Vlastimily Cyprisové se proto armáda rozhodla jen změnit pořadí a nejdříve pořídí přes 200 menších dronů, od malých kvadrokoptér po křídlaté prostředky, teprve potom přijdou na řadu střední taktické drony.

Čtěte také

Počet dronů roste velkou rychlostí. Pamatujte i na ochranu přírody, nabádá přírodovědec

Primoco obchoduje s jinými vládami. Prostřednictvím Německa, Nizozemska a Lucemburska také létají jeho letouny na Ukrajině v bojových zónách. „Například německá vláda pro Ukrajinu objednala v květnu 18 letounů,“ uvádí Semetkovský.

Rozvoj by firmě měla přinést i nová spolupráce s evropským kolosem Airbus Defence. Podle Semetkovského může Primoku pomoci s certifikací v dalších zemích, s prodejem letadla a při společném výzkumu.

Semetkovský se k výrobě dronů dostal přes svého koníčka, kterým je sportovní létání. V minulosti byl jeho byznys z úplně odlišného světa – byl vydavatelem on-line časopisů o bydlení nebo cestování. Podnikal a žil také v Moskvě. Právě tehdy podle svých slov dostal nápad zkusit vyrobit bezpilotní letadlo, které by nahradilo vrtulníky monitorující dlouhé kilometry ruských produktovodů.

Byznys s drony rozjel Semetkovský v Česku za peníze, které získal před lety prodejem vydavatelství. Další kapitál získal od druhého obchodního partnera a třetí pomocí byla emise části akcií firmy na trhu Start pražské burzy cenných papírů.

Armády se nechtějí vybavovat cizími výrobky

Výrobu chce v Česku spustit i společnost U&C UAS, jejíž drony jsou jen o něco menší než ty z Primoka. Založená je v Praze, jejími majiteli je ale pět ukrajinských podnikatelů a přes ně je propojena s ukrajinským výrobcem dronů DeViRo.

Výkonný ředitel tuzemské společnosti Štěpán Neubauer potvrdil, že si firma již pronajala halu v Kolíně a výrobu chce spustit v září. Ročně by chtěla vyrobit 600 kusů. Poptávka po dronech podle Neubauera ale roste a výroba by se tak mohla až zdvojnásobit. Drony firmy létají na Ukrajině ve válečném konfliktu, vyvinuty ale také byly pro civilní účely. Společnost je proto nabízí i pro ochranu kritické infrastruktury, stejně jako Primoco.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Moskva už není v bezpečí. Co na to Rusové?

Fakt, že se trh s drony mění, potvrzuje Jaroslav Řešátko z Asociace obranného průmyslu, který je zakladatel společnosti Telink. Ta vznikla už na začátku 90. let a drony se intenzivně zabývá posledních 12 let, kdy obchoduje především s čínskou značkou DJI.

„Válka na Ukrajině ukázala, jak se civilní prostředky dají ve válce použít. Je to využití nečekaně široké a účinné,“ říká Řešátko s tím, že na trhu tak vznikly příležitosti, které tu dříve nebyly. „Protože se armády nechtějí vybavovat cizími výrobky, obzvláště třeba z Asie, probudili se domácí výrobci,“ upozorňuje s tím, že ale bude nutné výrobcům nejen u nás, ale i v Evropě pomoci.

A to minimálně s testováním a získáním referencí. „Dohnat, co jsme ztratili, a najít dostatečný odbyt není vůbec snadné. Pro vysvětlení, tuzemská armáda tuzemského výrobce v žádném případě neuživí. To platí i pro jiné země,“ popisuje Řešátko.

Zájem mezi civilisty

Pozitivní roli hraje ale zájem právě z řad civilních zákazníků. „Poptávka po dronech pro průmysl nebo zemědělství opravdu roste. Řeší se také údržba sítí. Například správce elektrických sítí ČEPS má drony pro údržbu a monitorování poruch. Jednoho dne by třeba chtěli nahradit i velké vrtulníky, které kontrolují celé tyto liniové stavby. Velké využití je i ve stavebnictví nebo geodézii. Dělají se 2D nebo 3D mapy s přesností, jaká dříve nebyla možná,“ popisuje odborník na drony Řešátko.

Čtěte také

Kamikadze drony jsou levné prostředky, které ale dokážou způsobit poměrně velkou škodu, popisuje analytik Šedivý

Samotní správci kritické infrastruktury se o drony zajímají, vnímají je ale nejen jako pomoc, ale i jako hrozbu, upozorňuje Daniel Rous, prezident Asociace kritické infrastruktury a zároveň bezpečnostní ředitel polostátní firmy ČEZ, která provozuje jaderné elektrárny i sítě.

„Samozřejmě, že drony mohou být užitečné, pokud by nahrazovaly takzvané patroly, tedy strážného, který chodí podél plotu, nebo hlídku v autě. Může to být i levnější. Jsou tam však plusy i minusy,“ uvádí Rous.

ČEZ teď podle něj o nákupu dronů neuvažuje proto, že česká legislativa požaduje k dronu i pilota, a tím se tato služba prodražuje. Pokud jde o ochranu proti cizím dronům, problém je v tom, že samy soukromé subjekty nemohou na rozdíl od státu proti nim zasáhnout a zařízení třeba poškodit.

Ochranu před drony elektromagnetickým rušením

Vlastní systémy proti dronům v reakci na válku na Ukrajině se nicméně v Česku také již rozběhly. Vyvinul ho třeba tuzemský výrobce aktivních radarů Retia, který spadá do zbrojařské skupiny Czechoslovak Group. Ve válce může jejich systém dron zaměřit i sestřelit, v civilním sektoru je ale třeba kvůli zmíněné legislativě i bezpečnosti postupovat jinak.

Čtěte také

Létajícím dronem se nejdříve svezete za osm či deset let, říká jejich vývojář Zakucia

Podle obchodního ředitele firmy Marka Holečka poptávka na ochranu před drony i z civilního sektoru významně roste. Technologie pro tyto zájemce funguje na bázi elektromagnetického rušení.

„To funguje tak, že pilot bezpilotního prostředku a ten samotný bezpilotní prostředek jsou spolu v komunikaci na určité frekvenci. My tu frekvenci zarušíme a tím ten dron buďto klesne, nebo se vrátí zpátky na místo, ze kterého vyletěl. Anebo máme i technologii na takzvané ‚take control‘, to znamená, že jsme schopni ten dron ovládnout,“ vysvětluje Holeček.

Retia dodává systémy ochrany do 40 zemí světa, v Česku se zatím nepoužívá. Podle Holečka ale bude. „Zájem má armáda, ale i civilní sektor, kritická infrastruktura, policie, ochranka, různé velké soukromé firmy, které se třeba obávají průmyslové špionáže, které mohou bezpilotní prostředky představovat,“ uvádí.

Poslechněte si celý pořad Jany Klímové Peníze a vliv v audiozáznamu. (repríza)