V zemích, kde se neočkuje proti tuberkulóze, umírají lidé na covid-19 až 6× častěji, zjistili vědci

16. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tuberkulóza: lékařka v centru pro infekční choroby, AIDS a tuberkulózu v gruzínském Batumi prohlíží rentgenový snímek.

Jakmile vědci na začátku ledna identifikovali nový typ koronaviru, univerzity i farmaceutické společnosti začaly usilovně pracovat na vytvoření vakcíny. V současnosti je podle časopisu Nature v různých stádiích vývoje na 115 vzorků. Jak ale připomíná deník South China Morning Post, ne všichni vědci se rozhodli ve svém výzkumu vydat touto cestou.

Čtěte také

Řada z nich totiž chtěla zjistit, zda by imunitnímu systému nepomohla v boji proti koronaviru některá z už existujících vakcín. Například ta, kterou před 100 lety vědci vyvinuli proti tuberkulóze. Říká se jí zkratkou BCG a některé studie podle hongkongského listu naznačují, že v zemích, ve kterých je povinné očkování touto vakcínou, je nižší počet infekcí i úmrtí na covid-19.

Jednu z těchto studií vypracoval tým výzkumníků z Irska a Spojených států. Data ze 153 zemí rozdělili do dvou skupin podle toho, kde se BCG očkuje a kde ne. Následná analýza ukázala, že denní přírůstek nemocných byl několikanásobně vyšší ve státech, kde se BCG ve vakcinačním programu nepoužívá. O procento větší byla i úmrtnost.

Podobnou korelaci odhalilo několik dalších studií, píše hongkongský list South China Morning Post. Například analýza výzkumníků z Univerzity Johnse Hopkinse ukázala, že v zemích, kde není BCG v národním vakcinačním programu, lidé umírají na covid-19 skoro šestkrát častěji. Teorii o vlivu očkování proti tuberkulóze na onemocnění koronavirem mají teď potvrdit další testy.

Británie (asi) prodlužuje karanténu

Ve Velké Británii se pandemie blíží k vrcholu. Informoval o tom hlavní vládní poradce pro zdravotnictví Chris Whitty. Jak si ale všímá deník Daily Telegraph, v Downing Street trvají na tom, že by všechna bezpečnostní opatření měla na ostrovech zůstat i nadále v platnosti.

Čtěte také

Ministr zahraničí Dominic Raab, který v současnosti zastupuje premiéra Borise Johnsona, podle Telegraphu ve čtvrtek oznámí prodloužení karantény o další tři týdny. A jak odhaduje britský list, snese se na šéfa britské diplomacie kritika kvůli tomu, že vláda nedůvěřuje britským občanům natolik, aby jim řekla, kdy a jak chce Spojené království koronavirová opatření odvolat.

Britský deník v této souvislosti připomíná, že řada jiných evropských zemí, stejně jako třeba Evropská komise, své plány na uvolňování karantén představily. A to ještě předtím, než u nich pandemie došla vrcholu. Podle Downing Street by ale byla chyba tuto cestu následovat. Ve Velké Británii počet úmrtí na covid-19 vzrostl ve středu o 761. Počtvrté za sebou na ostrovech zemřelo na koronavirus méně než 800 lidí.

Náhubkový zákon v Turecku

Koronavirová pandemie v Turecku odsunula projednávání tzv. náhubkového zákona, vlivem kterého by tamější úřady získaly větší kontrolu nad obsahem na sociálních sítích. Téma zaujalo zpravodajský server Balkan Insight. Podle něj se ale turecká opozice obává, že schválení návrhu je jen otázkou času.

Legislativní opatření počítá s tím, že by vlastníci sociálních sítí jmenovali vlastního zmocněnce pro jednání s tureckými úřady. Na smazání nežádoucího obsahu by měly jen 72 hodin. Každé tři měsíce by musely tureckým úřadům zasílat zprávy o blokovaných nebo odstraněných příspěvcích a zároveň by jim zákon ukládal schraňovat data o tamějších uživatelích, a to přímo v Turecku. Porušení zákona by stát trestal vysokými pokutami.

V Africe hrozí hlad...

Rychlé šíření koronaviru v Africe znepokojuje novináře španělského listu El País. V redakčním komentáři varují, že jde o závažnou hrozbu pro tamní křehký zdravotní systém a celou společnost, která už teď čelí extrémní chudobě a nedostatku základních surovin.

Čtěte také

Afrika měla víc času se na pandemii připravit, má zkušenosti s bojem proti jiným druhům epidemií a její obyvatelstvo je mladé. To všechno by ale teď už podle listu El País nemuselo stačit. Chronické nedostatky ve zdravotnictví většiny afrických států mohou devastující efekt onemocnění ještě znásobit, upozorňuje španělský deník a radí koronavirus nepodceňovat.

Nejde však jen o samotný virus, ale i o důsledky, které s sebou pandemie přináší. Za všechny dopady list El País jmenuje ten, na který si už mezinárodní společenství bohužel už zvyklo, a to hlad. Již dlouho před rozšířením nákazy jídlo v mnoha zemích zdražilo a zpomalující ekonomika tento trend nezastaví, naopak bude pokračovat. O hladu by tak v létě mohlo být na 17 milionů lidí, o sedm milionů víc než obvykle, varuje španělský deník.

Víc si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Martina Mašková , Ladislav Dvořák , lup
Spustit audio

Související