V Rafáhu je cítit narůstající panika a úzkost. Lidé netuší, kam jinam už mají utéct, varuje generální komisař OSN

Oblast Rafáh na jižním cípu Pásma Gazy je poslední oblastí, kterou izraelská armáda v rámci vojenské ofenzivy ještě neobsadila. To se má ale změnit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ premiér Benjamin Netanjahu hrozí pozemní operací i do této enklávy. Velká část mezinárodního společenství od toho Tel Aviv odrazuje. Obává se o osud téměř milionu a půl nuceně vysídlených Palestinců, kteří přežívají ve stále horších podmínkách.

Svědectví uprchlíků z oblasti, která je už teď terčem náletů a ostřelování, přináší španělský list El País (z 9. a 11. února).

Čtěte také

37letý Tamer prchal se svými třemi dcerami kvůli izraelské vojenské operaci hned několikrát. Z rodného města Bajt Lahíja utekli do uprchlického tábora Džabálijá na severu Gazy. Pak byli přesunuti na jih do Chán Júnisu. Nakonec se ocitli v Rafáhu u egyptských hranic.

„Nedokážeme si představit, co by nastalo, kdyby se nás izraelské jednotky pokusily z Rafáhu vystěhovat,“ říká Tamer v hlasové zprávě. Od okamžiku, kdy Izrael přestal povolovat vstup zahraničním novinářům do Pásma Gazy, jsou právě hlasové zprávy a telefonní hovory téměř jediným spojením s palestinskými civilisty.

„Ve stanu s malými dětmi se dá sotva přežít, když vám nad hlavou létají letadla a neustále myslíte na to, že vás chtějí zabít,“ posteskne si Tamer. „Už čtyři měsíce používáme igelitový pytel místo záchodu,“ popisuje tíživé okolnosti, ve kterých přežívají stovky tisíc civilistů.

Jakýkoli plán je odsouzen k nezdaru

Stále se zhoršující podmínky civilního obyvatelstva Pásma Gazy už odsoudila OSN, Egypt i různé humanitární organizace. Netanjahu popisuje chystanou operaci jako „kombinovaný plán“, jehož výsledkem má být vedle vojenské likvidace sil Hamásu také evakuace více než milionu civilistů.

Izraelské vojenské zdroje řekly agentuře Reuters, že se Tel Aviv pokusí civilisty přesunout z Rafáhu na sever, který už byl ale izraelskými silami z drtivé většiny zničen. Zástupce ředitele Centra pro lidská práva Al Mezan v Gaze Samir Zaqout pochybuje, že izraelská armáda evakuaci provede.

Čtěte také

Jakýkoli plán na přesun více než milionu lidí je podle Zaquouta odsouzen k nezdaru. Poukazuje přitom na rozsah dosavadní destrukce, kterou izraelské síly v celé Gaze způsobily. „Je to katastrofa. K tomu, abych popsal, co se děje, nemohu najít slova. Lidé nemají kam jít,“ upozorňuje.

„Žijeme v srdci obrovské humanitární krize. Chybí tu všechno: léky, jídlo, voda i peníze,“ popisuje Zaqout. Sám se přitom považuje za privilegovaného, protože bydlí u příbuzných v Rafáhu. Většina lidí ale podle jeho slov spí ve stanech nebo venku na ulicích a v zahradách.

Kvůli narůstajícímu napětí v Rafáhu Egypt posílil vojenskou přítomnost na druhé straně hranice. Tamní ministr zahraničí Samí Šukrí vyjádřil obavy nad dalšími civilními obětmi.

Katastrofální důsledky

„V Rafáhu je cítit narůstající panika a úzkost. Lidé absolutně netuší, kam jinam už mají utéct. Jakákoli rozsáhlá vojenská operace může vést jen k další nekonečné spirále tragédií, které se v Gaze odehrávají,“ varuje šéf úřadu OSN pro palestinské uprchlíky Philippe Lazzarini.

Meinie Nicolaiová z belgické sekce Lékařů bez hranic varuje, že deklarovaná izraelská pozemní ofenziva v Rafáhu může mít katastrofální důsledky. „Nikde v Gaze není bezpečno. Opakované nucené vysidlování vehnalo lidi právě do Rafáhu, kde jsou uvězněni na malém kousku země,“ dodává Nicolaiová, podle které pro Palestince neexistují žádné alternativy.

Čtěte také

„Říkali, že Rafáh je bezpečný, ale lhali. Před několika minutami na nás zaútočili a podmínky jsou stále horší,“ svěřil se španělskému listu Mahmúd, který podobně jako ostatní lidé v Gaze v posledních měsících prchá s rodinou z místa na místo. I on si stěžuje na to, že je nebývale obtížné obstarat základní potřeby, zejména jídlo pro děti.

„Nikdo z arabských představitelů neudělal nic, aby válku zastavil,“ naříká Tamer. Od úřadu OSN pro palestinské uprchlíky lidé každý týden dostávají dvě konzervy fazolí a dvě konzervy masa. Mouku seženou jen stěží a cena kilogramu cukru na místním trhu přesahuje 10 dolarů.

„Žijeme bez plynu, bez léků a s velmi vysokými cenami,“ komentuje situaci další uprchlík Majd Abu Qudah. Dodává, že je nesmírně těžké žít pod neustálými hrozbami útoku izraelských vojsk. „Budeme muset nechat všechno za sebou. Naše obavy směřují k otázce, co přijde po Rafáhu?“ cituje závěrem palestinského civilistu španělský El País.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Ondřej Čížek.

autor: Ondřej Čížek
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.