V humanitních oborech nestačí jen papír a tužka. Mzdy vyučujících jsou nedůstojné, míní děkanka FF UK
Zatímco učitelům na základních a středních školách má zákon garantovat nadprůměrný příjem, vysokoškolští pedagogové z humanitních oborů nyní kvůli nízkým platům zvažují stávku. „Už je to pod hranicí důstojné mzdy, za níž lze ve městech, kde se otevírají vysoké školy, přežít,“ upozorňuje Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Ohodnocení učitelů na humanitních fakultách je nižší než průměrná mzda v odpovídajícím kraji i průměrná mzda učitelů v regionálním školství. Zatímco například průměrná hrubá mzda v Praze činí přes 48 tisíc korun, na pražské Filozofické fakultě jsou prý až stovky vyučujících s hrubou mzdou ve výši 32 400 korun.
Čtěte také
„Když zohledníte inflaci, tak v Praze se za tuto mzdu nedá přežít. Při dnešních cenách to mnohdy nestačí ani na nájem. Ta situace je pro pedagogy skutečně frustrující a je nutné řešení na politické úrovni,“ zdůrazňuje.
Frustrace mezi pedagogy je podle Lehečková natolik obrovská, že jsou připraveni i na případnou stávku, která by mohla zasáhnout do průběhu výuky a zkouškového období, a to napříč různými fakultami a univerzitami.
„Úkolem nás jako děkanů filozofických fakult je vyjednávat o té věci, dohodnout se a zabránit tak stávce. Ale myslím, že i studenti si uvědomují situaci svých vyučujících a podporují, aby si nemuseli shánět druhá a třetí zaměstnání,“ dodává Lehečková.
Záležitost identity
Mzdové nůžky mezi přírodovědnými a technickými obory na jedné straně a těmi humanitními se podle děkanky rozevírají už od 90. let, kdy došlo ke stanovení takzvaného koeficientu náročnosti.
Potřebujeme dočasnou dotaci, abychom se mohli vyhnout zavírání strategických a společensky důležitých oborů.
„U humanitních věd se předpokládalo, že jsou nejméně náročné, protože si vystačí s tužkou a papírem. Od toho se odvozuje příspěvek na jednoho studenta. Po 30 letech vývoje bez omezení železnou oponou se ale ukázalo, že ta rozvaha pro mnoho oborů zcela neplatí,“ podotýká, že například studium archeologie je náročné na cestování a materiální zajištění, přesto má nejnižší koeficient.
Lehečková připouští, že do budoucna je potřeba najít systémové řešení financování vysokých škol, které jsou obecně podfinancované, akutně je ale třeba řešit kritickou situaci v humanitních oborech, která vyžaduje účelovou podporu.
Čtěte také
„Potřebujeme dočasnou dotaci, jakou dostaly pedagogické a lékařské fakulty, abychom se mohli vyhnout zavírání strategických a společensky důležitých oborů, jako je například psychologie a učitelské obory na filozofických fakultách. Bez toho nejsme schopni garantovat, že je dokážeme udržet vlastními silami,“ doplňuje.
Děkanka dále zdůrazňuje, že absolventi její fakulty mají široké možnosti uplatnění a méně než půlprocentní nezaměstnanost. Důležitost humanitních oborů ovšem spočívá i v tom, že spoluvytvářejí naši identitu.
„Odvádějí nás od toho, abychom byli jakousi montovnou, a směrem k zemi stojící na vzdělanosti a inovacích. Doufám, že debata o platech vyučujících nám umožní otevřít zásadnější debatu o tom, jakou zemí chceme být,“ uzavírá.
Není problém v rozdělování financí v rámci univerzit? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
České školství je dlouhodobě podfinancované a zanedbané, tvrdí Straka z neziskové organizace
„V Česku jsme 30 let zanedbávali investice do lidí – a ve školství to platí zejména. Právě to se snažíme změnit, přispět ke změně,“ popisuje Jan Straka.
-
‚Roste silná nespokojenost.‘ Humanitní a sociálně vědní akademici zvažují stávku za zvýšení platů
„Řešení je nezbytné okamžitě, žádné strategické plány, které budou mít dopad za dlouhá léta, katastrofu nezvrátí,“ uvedl děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.