Učitelský plat by měl být přes 50 tisíc. Je to investice do budoucnosti, míní ministr Balaš

15. listopad 2022

Vláda slibuje učitelům, že od roku 2024 budou mít plat ve výši 130 procent průměrné mzdy. To by ale znamenalo zvýšení výdajů státního rozpočtu o 30 miliard korun a odboráři už nahlas vyslovují obavy, že stát své závazky nedodrží. „Rád bych je rozptýlil. Mandatorní závazek to bude po schválení novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, a to od roku 2024. Zatím se snažíme, aby platy byly nad průměrem,“ uvádí ministr školství Vladimír Balaš.

Věří přitom, že zákony se podaří schválit napříč politickým spektrem. „Jde o to, abychom investovali do budoucnosti tohoto státu. A bez vzdělání to nepůjde a bez adekvátního ohodnocení učitelů také ne. Můžeme mít sebelepší vzdělávací programy, ale bez učitelů je to cár papíru,“ upozorňuje.

Čtěte také

V této souvislosti Balaš postrádá finanční prostředky, o které stát přišel v důsledku zrušení superhrubé mzdy, a nebránil by se ani zvyšování daní. „Systém je nastavený tak, že nízkopříjmoví moc daní neplatí, zvýšení by se jich moc nedotklo. Jde o to, jak zdanit kapitál,“ dodává.

Průměrný plat učitelů je dnes asi 48790 korun, po zvýšení by měl být lehce přes 50 tisíc. Balaš připouští, že platy v regionálním školství už dnes výrazně převyšují ty na vysokých školách, jejichž podíl na celkovém objemu financí dále klesá.

Je třeba vyjednat takové financování, aby ten systém fungoval a mohli jsme přilákat mladé učitele, kteří budou cítit, že mají perspektivu.
Vladimír Balaš

„Je to špatně. Je třeba posílit institucionální financování vysokých škol, protože když to neuděláme, tak nebude mít kdo učit učitele. Už dnes odcházejí asistenti z pedagogických fakult na střední i základní školy, kde mají třeba o 15 tisíc vyšší plat,“ popisuje.

Více peněz pro školství

Balaš nevylučuje diskuzi o možnosti zavedení školného, vše je ale třeba podložit daty a analýzami. „Ještě jsem neviděl analýzu, která by jasně řekla, jaké budou náklady a výnosy,“ podotýká s tím, že například školné ve výši 10 tisíc korun by škole s 10 tisíci studenty přineslo asi 100 milionů korun. Zároveň by ovšem musel existovat i systém stipendií, což by znamenalo i další náklady na administrativu.

Čtěte také

S ministrem financí prý hodlá vést jednání o dalším navyšování rozpočtu svého rezortu pro letošní i příští rok. Myslet chce přitom i na další pracovníky ve školství, jako jsou asistenti pedagogů.

„Jejich počet se ale od roku 2016 zdvojnásobil a prostředků ve státním rozpočtu je stále stejně. Máme dvojnásobný počet dětí, které potřebují nějakou zvláštní asistenci. Buď byly špatně diagnostikovány, nebo je něco špatně v té diagnóze, anebo je důvod v něčem jiném. Ale určitě se tím chceme zabývat,“ zdůrazňuje.

„Je třeba vyjednat takové financování, aby ten systém fungoval a mohli jsme přilákat mladé učitele, kteří budou cítit, že mají perspektivu,“ uzavírá ministr.

Jak zajistit dostatek míst na základních školách? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.