V důsledku přechodu k zemědělství člověk zlenivěl

Své dolní končetiny totiž namáhali čím dál méně, zato byli schopni si díky zemědělské produkci zajistit čím dál více potravin. A v důsledku toho se také trvale proměnila lidská kostra.

K tomu mělo dojít v období mezi neolitickou revolucí, tedy počátkem zemědělství, a antikou. Byla to poslední změna kostry, ke které u člověka v průběhu evoluce došlo.

K tomuto závěru dospěla mezinárodní skupina vědců pod vedením Christophera B. Ruffa z Lékařské fakulty Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimore.

Odborníci, mezi kterými byli vedle amerických také finští, rakouští a čeští vědci, své poznatky publikovali v americkém odborném časopise Pnas. Z jejich článku cituje rakouský deník Der Standard.

Čtěte také

Vědci zkoumali pevnost pozůstatků stehenních a holenních kostí téměř 2000 osob z celé Evropy. Nejstarší vzorky byly staré 33 tisíc let, ty nejmladší pocházely od lidí, kteří žili ve 20. století našeho letopočtu.

Experti tak mohli pozorovat, jak od mladší doby kamenné, kdy se z kočujících lovců a sběračů stávali usedlí zemědělci, až po epochu, kdy Evropě vládli Římané, kostra dolních končetin člověka neustále slábla.

Pravěcí lidé z jeskyně Sima de los Huesos|foto: © Kennis & Kennis, Madrid Scientific Films

K tomu docházelo velmi postupně - ruku v ruce s tím, jak se zintenzivňovalo zemědělství. Rozhodně se nejednalo o rychlou změnu, jakou byl přechod od kočovnictví k usedlému životu.

Oslabení kostry dolních končetin tedy prokazatelně souvisí se změnou způsobu, jakým si člověk obstarával potravu – a ne se změnou životního stylu. K tomuto vývoji však přispělo i používání koňů a vozů s koly, které se datuje od pozdní mladší doby kamenné.

Podle vědců je přitom zřejmé, že se tehdy člověk začal především méně přemisťovat – nezmenšila se však jeho tělesná aktivita. O tom svědčí mimo jiné skutečnost, že síla pažní kosti se u homo sapiens za sledované období v podstatě nezměnila.

Na robustnost kostí neměly žádný vliv ani mechanizace, stěhování do měst nebo industrializace. Od dob starého Říma totiž tloušťka kostí dolních končetin zůstává stejná.

Čtěte také

Rozdíly v tloušťce kostí mezi lidmi z doby kamenné a starými Římany přitom byly získané během života, ne zděděné. Pro Der Standard to uvedla jedna z členek mezinárodního vědeckého týmu, rakouská bioložka Margit Bernerová z Přírodovědného muzea ve Vídni.

„Tyto rozdíly jsou dané tím, že kosti dolních končetin dnes v porovnání s životním stylem období paleolitu namáháme mnohem méně,“ říká Bernerová.

Podobně, jako lidé z doby kamenné, jsou však na tom – co se týká tloušťky kostí dolních končetin – dnešní profesionální sportovci. I oni totiž své nohy velmi silně namáhají, dodává rakouská odbornice pro list Der Standard.

Zpracováno ze zahraničního tisku.