Už máme technologii, která dokáže postavit na Měsíci ledaco. 3D tiskem přímo z vesmírného prachu, říká vesmírný architekt Rousek
Vesmírný architekt Tomáš Rousek přemýšlí nad budoucností lidstva. Už zhruba před 15 lety se podílel na vývoji konceptu kosmické lodi pro lety k asteroidům, která by využívala umělou gravitaci. „Koncept byl naplánovaný na chvíli, kdy bude končit vesmírná stanice ISS, tedy asi po roce 2030. Pracovali jsme s tím, co se pak stane s vesmírnými moduly. Napadlo nás řešení, podle kterého by část z nich byla použita pro cestu na asteroid,“ říká.
„Část tohoto našeho projektu se už opravdu realizovala. Jde o připojený nafukovací modul ve tvaru koule, který v té době nikde jinde neexistoval,“ popisuje. NASA vybrala firmu, která tyto skladovací prostory vyrobila, a dnes jsou připojeny k ISS a slouží jako další úložný prostor.
„Nedávno jsme se dostali mezi prvních deset z několika tisíc přihlášených, a to s nápadem, který řeší návrh orbitálních hangárů pro budoucí stavbu vesmírné infrastruktury, případně pro budoucí velké vesmírné lodě. Podobně, jako to je třeba ve filmu Star Trek,“ popisuje.
„S týmem v americkém Coloradu se nám už také podařilo vyvinout technologii, která je přímo použitelná na stavbu těchto zařízení a už i víme, že to funguje,“ prozrazuje v pořadu Hovory.
„Chtěli jsme tak ukázat, jaké máme v budoucnu možnosti. Ve sci-fi filmech klidně žije půlka lidstva někde ve vesmíru, nebo lidé cestují mezi planetami a galaxiemi – a tato naše technologie tomu otvírá dveře.“
3D tisk z měsíčního prachu
Tomáš Rousek je majitelem firmy Xtend design, která v Česku vyvíjí nové koncepty vesmírné architektury pro americkou společnost ThinkOrbital. Sám také počítá s tím, že se na Měsíci bude stavět 3D tiskem, a to přímo z měsíčního prachu.
„Je super, že se technologie elektronového paprsku dá výborně používat na svařování, řezání i na 3D tisk z kovu nebo z měsíčního prachu. Je to ,švýcarský nůž‘ pro mnohé využití ve vesmírném stavebnictví,“ zdůrazňuje Rousek.
Čtěte také
Navrhli i lunární modul, který by se dal vytisknout na místě právě z měsíčního prachu, uvažovat se dá ale dalším využití. „Měsíční prach má velikánský potenciál, protože nemusíme všechny materiály vozit ze Země.“
„Dokážu si představit, že bude vhodný na kryty budov, jako ochrana proti radiaci, ale i na stavbu zpevněných povrchů, jako jsou přistávací plochy, silnice, různé valy. Když dokážeme měsíční prach zpracovávat, můžeme z něj také získávat suroviny. Například extrahovat hliník, kyslík apod., a pak i o to víc rozjet vesmírnou ekonomii,“ dodává.
Poslechněte si celé Hovory, ptá se Tatiana Čabáková.
Související
-
Ondřej Neff: Na Mars a ještě dál
Minulý týden jsme v úterý večer měli příležitost sledovat pokusný start kosmického systému Starship.
-
Pohodová mise na Mars se zvrtla. Teď studenti na táboře u Orlíku musí zvládnout řadu úkolů
Na břehu Orlické přehrady na Písecku pobývají středoškoláci se zájmem o techniku. Táboří tam jako za starých časů, přesto se každou chvíli ozývá pípání různých přístrojů.
-
Mise Artemis je zkouškou cesty na Mars, míní popularizátor kosmonautiky
NASA zrušila dlouho očekávaný start vesmírného programu Artemis, odlet na Měsíc se kvůli technickým potížím neuskutečnil. Kde se stala chyba?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka