Úspěch českého předsednictví? Zvládnout ho se ctí a bez kiksů, říká bývalá velvyslankyně Vicenová

12. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Milena Vicenová

Česká republika se chystá na předsednictví v Evropské unii. Od července povede ministerské rady, kromě schůzek zástupců diplomacie a premiérů. „Znamená to připravit agendu, řídit ji, umět najít kompromis, dohodu, řešení, které je rozumné a užitečné pro Evropu jako celek,“ popisuje úkol pro vládu Milena Vicenová, která řídila Stálé zastoupení v Bruselu během prvního předsednictví v roce 2009.

Hosté Souvislostí jsou:
Milena Vicenová, v letech 2008-2012 vedla Stálé zastoupení Česka v Bruselu
Tomáš Prouza, dnes předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu a dříve státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády
Kateřina Šafaříková, novinářka v Bruselu
Viktor Daněk, zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu

„Zvládnout to se ctí, bez kiksů. A bez pádu vlády, to doufám, že už se nebude nikdy opakovat. Česko by mělo chtít dosáhnout řešení některého ze zásadních problémů, které má EU na stole včetně Zelené dohody,“ reaguje Vicenová na otázku, co by považovala za úspěch nynějšího předsednictví v roce 2022.

Vládě doporučuje zaměřit pozornost na ekonomiku, média a lidská práva. Třetí zmíněná oblast byla dřív v EU českou doménou, zvláště kvůli odkazu Václava Havla.

Promarněná šance?

Předsedat Evropské unii v roce 2009, to podle Vicenové Česko znamenalo kolem 2400 pracovních zasedání a zajistit v Bruselu 86 návštěv ze světa. Diplomaté Stálého zastoupení, které vedla, v Bruselu řídili 150 pracovních skupin. Aktuálně čeští diplomaté řadu záležitostí koordinují s Francií, na kterou bude české předsednictví navazovat.

Čtěte také

„Dosáhnout v něčem pokroku pro Evropu jako celek, to by byl pro mě úspěch. Ale také bychom měli ostatní přesvědčit, že máme schopné diplomaty, politiky, šikovné úředníky a následkem toho získat šanci na nějakou pěknou a důležitou pozici v některé z institucí EU,“ argumentuje žena, která se věnovala evropské agendě už před nástupem do diplomacie, jako úřednice a později ministryně zemědělství.

Síť vyjednavačů

Tomáš Prouza

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si přeje, aby se o Česku v Evropské unii začalo mluvit jinak než dosud, aby si dokázalo ujasnit své priority.

„Bohužel se podá jako priorita úplně všechno a v reálu nemáme žádnou,“ vznáší kritiku ekonom a viceprezident sdružení EuroCommerce. V letech 2014-2017 byl státním tajemníkem pro evropské záležitosti při Úřadu vlády a byl autorem jedné z prvních strategií, jak dostat Čechy do evropských institucí.

„My jako Česká republika jsme nikdy neměli v EU generálního ředitele, v zásadě takového ministra nebo top úředníka,“ poznamenává Prouza.

Bohužel se podá jako priorita úplně všechno a v reálu nemáme žádnou.
Tomáš Prouza

Podle Kateřiny Šafaříkové, reportérky týdeníku Respekt, Hospodářských novin a Aktuálně.cz v Bruselu, by česká vláda měla umět lépe využít experty, kteří se na předsednictví podíleli v evropských institucích.

Kateřina Šafaříková, zpravodajka Respektu při Evropské unii

„Udělejme z nich záchrannou síť českých vyjednavačů pro evropské záležitosti, abychom měli dlouhodobě náskok při získávání informací a abychom tak mohli dané návrhy skutečně efektivně ovlivňovat,“ říká novinářka, která pokrývala evropskou agendu už v době prvního českého předsednictví.

Volby ve Francii

Zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk potvrzuje aktuálnost debaty o významu očištění obrazu Česka jako spolehlivého a konstruktivního partnera v EU.

Čtěte také

„Přece jen si Česko nese jak jistou zátěž z posledních let, ať šlo třeba o osobní problémy bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), nebo třeba někdy o nepříliš šťastné spojenectví s Polskem a Maďarskem, které mají třeba kvůli stavu právního státu v EU poměrně hluboké problémy,“ připomíná zpravodaj.

Green Deal, tedy koncept, jak budou evropské země přecházet na bezemisní technologie, vidí jako nejzásadnější agendu roku.

Viktor Daněk

„V tuto chvíli je to na francouzském předsednictví, ale Francii čekají v dubnu volby a je otázka, jak dopadnou a jak poznamenají předsednictví. Jestli Francii třeba nedojde po třech měsících dech. V tom případě se dá čekat, že by drtivá většina té agendy dopadla právě na Česko,“ uvažuje zpravodaj.

Co dalšího obnáší předsednictví v EU? Kolik peněz na ně bude potřeba? Jak se bude hlasovat o jednotlivých agendách? A jaké problémy můžou nastat, pokud se někteří ministři nedomluví cizími jazyky?

Poslechněte si celé Souvislosti Plus. Moderuje Martina Mašková.

Spustit audio

Související