Úspěch české družice. Data z vesmíru posílá VZLUSAT 1 už čtyři roky, jiné to vydrží jen rok

Na začátku jen málokdo podle Dudáše čekal, že VZLUSAT 1 vydrží na orbitě čtyři roky.

Čtěte také

Česká družice VZLUSAT-1 je rok na oběžné dráze Země. Sbírá data a pracuje bez problémů

Podle hlavního konstruktéra Vladimír Dániela jsou základem dlouhověkosti dvoukilového satelitu kvalitní komponenty: „My jsme asi dva roky strávili testováním, než jsme vybrali ty správné součástky, které potom letěly do vesmíru.“

Naše v pořadí sedmá družice, po pěti Magionech a Mimose, má ale i velké štěstí. Na rozdíl od mnoha jiných satelitů ji nezahubila radiace ani sluneční erupce.

„Měli jsme štěstí, že se pohybovala v období, kdy aktivita byla nižší a nedocházelo k takzvaným single event effectům, které dokážou tyto družice zničit během několika sekund. Základem je obrovská připravenost a kvalitní práce týmu,“ chválí své kolegy Dudáš. 

Vyrobí víc energie, než kolik potřebuje

Cubesat je malá družice standardizovaných rozměrů, kterou si můžeme představit jako krychli o hraně 10 centimetrů. VZLUSAT 1 je takzvaná 2U družice, tedy dvoukrychličková, přičemž ve spodní krychli je základní komunikační deska a palubní počítač pro výrobu elektřiny. Ve druhé kostce jsou experimentální přístroje.

Čtěte také

Kolem Země přibývá vesmírného smetí. „I malý kousek může napáchat paseku,“ říká Majer z Kosmonautix.cz

Samotná družice je obalená kvalitními solárními panely a zatím má stále kladný energetický budget, tedy vyrobí více energie, než kolik spotřebuje na měření. Možná i proto, že jeden ze tří přístrojů na palubě, německé zařízení na měření koncentrace atomárního kyslíku, se po startu nepovedlo oživit.

„Mohlo by to hrát roli,“ připouští Dudáš, „ale ne tak podstatnou.“

Jednou z východu, podruhé ze západu

Indická raketa vypustila před čtyřmi lety českou družici ve výšce 510 kilometrů a ta od té doby sedmikilometrovou rychlostí krouží na takzvané polární dráze, tady přes póly. Tím je poněkud omezená možnost komunikace s pozemní stanicí na Západočeské univerzitě v Plzni.

Čtěte také

Dalekohled Jamese Webba se bude dívat do doby po Velkém třesku. Teď prochází posledním testováním

„Družice obletí Zemi za jeden a půl hodiny, ale přiletí o kousek dál, protože ona sice lítá stále rovně, ale Země pod ní se otáčí. Takže jednou přiletí k Plzni od východu, jednou ze západu,“ vysvětluje Dániel.

„Kontakt začíná ve vzdálenosti dva tisíce kilometrů, pak se družice pomalinku přiblíží na pět set kilometrů, což je přesně v nadhlavníku, a zase odlétá dva tisíce kilometrů.“

Jednou až dvakrát denně tak během zhruba osmi minut družice přepošle data z rentgenového teleskopu a monitoringu vlastností použitých materiálů, především kompozitního radiačního štítu. Právě on je jedním z důvodů dlouhé výdrže malého českého satelitu.

Čeká se na start VZLUSAT 2

VZLUSAT-2|foto:Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU)

Podle původních předpokladů měl být v této době ve vesmíru už i druhý cubesat Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu VZLUSAT 2. Jenže společnost, která jej měla vynést na orbit, už podruhé nedostala povolení ke startu, a tak bylo nutné najít nového prostředníka.

Čtěte také

Na orbitu míří druhá tuzemská nanodružice, bude fotit Českou republiku

„Tento problém se týká i dalších pětadvaceti satelitů, takže v tom nejsme sami,“ přibližuje Juraj Dudáš. „Díky tomu, že firma, která nám to zařizuje, zareagovala velmi rychle a neotáleli jsme při druhém posunu, povedlo se nám domluvit si nový start.“

K tomu by mělo prostřednictvím rakety Falcon 9 dojít začátkem prosince.

Poslechněte si reportáž Evy Kézrové.