Kolem Země přibývá vesmírného smetí. „I malý kousek může napáchat paseku,“ říká Majer z Kosmonautix.cz

16. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kosmické smetí

Nefunkční družice, horní stupně raket nebo i šupinky laku a astronautova rukavice. Za víc než půl století lidské vesmírné éry se kolem naší planety nahromadilo obří množství odpadu. Takzvané kosmického smetí neustále přibývá i kvůli komercializaci vesmíru. Odhaduje se, že na oběžné dráze Země se velkou rychlostí pohybují stovky milionů objektů různých velikostí.

Jak nefunkčních umělých těles na oběžné dráze přibývá, zvyšuje se tím i riziko srážky s dalšími lidskými objekty a vzniku nového kosmického smetí.

Čtěte také

Naposledy v květnu Kanadská vesmírná agentura (CSA) při rutinní kontrole zjistila poškození obalu robotického ramene, které na Mezinárodní vesmírné stanici pomáhá s údržbou a slouží k vypouštění satelitů. Mohl za to dost pravděpodobně kousek vesmírného smetí, který byl příliš malý na to, aby se dal z pozemní stanice odhalit.

„My jsme schopni detekovat objekty zhruba pět až deset centimetrů velké. Záleží samozřejmě na výšce oběžné dráhy, na materiálu, případně taky na jeho tvaru,“ říká Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz.

„Jinak bude na pozorování reagovat destička a jinak třeba drátek. Problém je ten, že objektů menších, než je práh citlivosti přístrojů, tedy detekce, tak těch je o několik řádů víc než takových, které vidíme. A opravdu i maličký úlomek může napáchat slušnou paseku.“

Objektů menších než je práh citlivosti přístrojů je o několik řádů víc než takových, které vidíme. I maličký úlomek může napáchat paseku.
Dušan Majer

Když se po letech ve vesmíru například podařilo dopravit na Zemi panely z Hubbleova kosmického teleskopu, našli na nich odborníci dírky, které vypadaly jako průstřely. 

„Od mikroskopických úlomků, které v rychlosti několika kilometrů za sekundu do toho panelu narazily a prorazily do něj malou díru, řekněme průměr tak jeden milimetr,“ vysvětluje Majer.

„Naznačuje to, že ty objekty tam jsou a že ke kolizím dochází. I na sklech amerických raketoplánů po některých misích byly objeveny drobné průrazy způsobené právě úlomkem kosmické tříště,“ vysvětluje Dušan Majer.

Jak uklidit vesmír?

Odborníci navrhují několik způsobů, jak naši oběžnou dráhu vyčistit. Nejaktuálnějšími projekty jsou ty, které mají v plánu doletět k větším kusům kosmického odpadu, tedy nefunkčním družicím, spojit se s nimi a stáhnout je do atmosféry, kde by s obrovskou rychlostí a třením o vzduch shořely.

Čtěte také

Může se ovšem stát, že větší objekty kosmického smetí nestačí v atmosféře zaniknout – a dopadnou na zem. Jako se to stalo začátkem května se zbytky čínské rakety, která dopadla do Indického oceánu.

„Stalo se už, že to nedopadlo jenom do oceánu, ale že to dopadlo na zemský povrch. Tomu se zřejmě bohužel do budoucna nevyhneme,“ vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

„Problém je, že tomu nemůžeme ani utéct a říct si, zítra ve 13 hodin 45 minut spadne kus čínské družice, tak radši odjedu na chalupu, abych byl v bezpečí. Předpověď toho, kdy a kam to přesně spadne, byla v květnovém případě nad Indickým oceánem v rozptylu 180 minut, což jsou dva oblety Země.“

Jak dlouho experti ví o problému kosmického smetí? A proč je to problém? Více si poslechněte v reportáži Martiny Rasch.

autor: Martina Rasch
Spustit audio

Související