Dalekohled Jamese Webba se bude dívat do doby po Velkém třesku. Teď prochází posledním testováním

17. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dalekohled Jamese Webba

Dalekohled Jamese Webba – vesmírný technologický unikát – jde do závěrečné fáze testování. Inženýři zkouší rozbalování zlatem pokoveného zrcadla. To má průměr přes šest metrů a do vesmíru proto stejně jako další části dalekohledu poletí sbalené. U leteckého výrobce se už úspěšně simulovalo, jak se bude chovat ve vzduchoprázdnu. Test vypadal tak, že technici zrcadlo zavěsili na jeřáb a zkoušeli, jak se zachová při postupném automatickém rozevírání. Na tadě jsou další zkoušky.

Hlavní zrcadlo se skládá z osmnácti dílů, ty mají tvar šestiúhelníku a zrcadlo tedy vypadá jako složené oko u hmyzu. Hlavní materiál je velmi lehký kov – beryllium. Zlato, které je na povrchu primárního zrcadla, je zásadní z důvodu vysoké odrazivosti.

Čtěte také

Jak totiž vysvětluje Michal Zajaček, který spolupracoval na vývoji jednoho z detektorů Webbova teleskopu, i vesmírný dalekohled funguje v principu stejně jako ty na Zemi: „Přicházející světlo z hvězdy se zachytá na primárním zrcadle, které má ohnisko, a fotony směřují do sekundárního zrcadla. To je vrací do středu primárního zrcadla, kde jsou detektory.“

Celkem čtyři detektory budou analyzovat vlny vesmírných objektů v infračerveném spektru. Doplní a rozšíří tak Hubbleův dalekohled, který byl převážně zaměřený na optickou oblast.

Sbalit a rozbalit

Specifická podoba, která připomíná satelit na trochu širším surfařském prkně, je kompromis mezi velikostí dalekohledu a nutností ho v raketě, která má omezený nákladní prostor, dostat do vesmíru.

Čtěte také

Dalekohled proto poletí složený a až ve vesmíru se bude postupně automaticky rozkládat. A to včetně štítu, který tvoří největší plochu dalekohledu a veliký je asi jako tenisový kurt.

Důvodem, proč mají vědci tak rádi vesmírné teleskopy, je odstínění rušení ze Země, zemská atmosféra totiž představuje velký šum.

Zajímavostí je, že na začátku měření dalekohledu Jamese Webba, které se očekává na podzim je, potřeba i tenhle vesmírný přístroj nejdřív zaostřit.

„Ze začátku bude při pozorování vidět osmnáct hvězd, protože každý ze segmentů bude jako samostatný dalekohled. Bude potřeba, aby jeden objekt byl taky zobrazen jako jeden objekt. Proto budou první týdnu ve znamení zaostřování a testování,“ vysvětluje astrofyzik Michal Zajaček.

Život i vznik vesmíru

Klíčovým objektem zájmu nového teleskopu je hledání extrasolárních planet, na kterých by mohl být život. Dále proces vzniku planet okolo hvězd i vznik hvězd samotných.

Hlavně se ale od něj očekává, že pronikne do větších hloubek vesmíru, a čím dále se díváme, tím hlouběji vidíme zpět do jeho historie. V tomto případě to má být až 13 miliard let nazpět, tedy k období těsně po Velkém třesku.

Podrobnosti si poslechněte v audiozáznamu, fungování přístroje vysvětluje vědecký redaktor Ondřej Ševčík.

Spustit audio

Související