Uměle odchovaní superčmeláci ohrožují domácí druhy

28. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Čmelák

Superčmeláci, hybridní čmeláci, nebo stroje na opylování. Označení, které si vysloužili ti uměle odchovaní. Kupují si je ovocnáři a zelináři, protože jsou velmi výkonní při opylování plodin, a to už na jaře, kdy běžní opylovači teprve zakládají první kolonie.

Pěstitelé si tak superčmeláky oblíbili a umísťují je do skleníků či do sadů. Biologové a ochranáři ale bijí na poplach. Právě kvůli vysokému výkonu při opylování hrozí, že pokud se tento uměle odchovaný hmyz dostane do volné přírody, vytlačí běžné opylovače, zejména volně žijící čmeláky.

Čtěte také

„Je to druh, který má primárně sloužit k hospodářské činnosti. Mohou opylovat například plodiny brzy na jaře, kdy se naši čmeláci teprve rozjíždí. Přezimují pouze jako matky, ty pak zakládají hnízda. A to množství čmeláků, které vidíme v přírodě teď koncem léta, jsou dělnice – nereprodukující se jedinci, kteří mají opylovací sílu. Na jaře vidíte velké matky, kterých je pár a teprve zakládají hnízda,“ vysvětluje biolog Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Uměle odchovaní čmeláci jsou na jaře už mnohem rozvinutější. Zemědělci je kupují v jednorázových úlech, které pocházejí z Česka i ze zahraničí. To je podle kritiků tzv. opylovací služby další problém. Pokud by se čmeláci rozšířili do volné přírody, nejen že vytlačí běžné opylovače, ale mohou je nakazit cizími patogeny.

Ministerstvo dělá opatření

Ministerstvo životního prostředí proto vydalo metodický pokyn, jak se čmelíny nakládat. Úly musí být speciálně konstruované tak, aby z nich královny nemohly odletět. A pěstitelé mohou úly využívat jen po omezenou dobu – do chvíle, než se v úlu začnou líhnout jedinci určení k reprodukci. Zemědělec musí úl včas humánně zlikvidovat, tedy zabít čmeláky plynem nebo mrazem.

Ovocnáři a zelináři s tím nesouhlasí. Podle Martina Ludvíka, předsedy Ovocnářské unie České republiky žádní hybridní čmeláci neexistují, protože se nijak neliší od těch ve volné přírodě.

Čtěte také

„Jako Ovocnářská unie jsme zatím nedostali žádnou relevantní studii o tom, že se jedná o jiný typ čmeláka. Hlavně, že by tento čmelák mohl ovlivnit domácí populaci,“ říká Ludvík.

Zemědělci pak argumentují tím, že v okolních zemích není využívání čmeláků v opylovací službě nijak regulováno a pokud se čeští pěstitelé služeb hmyzu vzdají, nebudou konkurenceschopní.

Pro využívání superčmeláků potřebují zemědělci povolení od krajských úřadů, přičemž každý kraj k problematice přistupuje různě. V některých je prodej jednorázových úlů zakázaný, jinde úředníci udělují výjimky i pro užití opylovací služby v sadech. Správné zacházení se čmeláky budou úředníci kontrolovat.

„Výše případné sankce při porušení výjimky je u právnických osob až jeden milion korun,“ říká ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstva životního prostředí Jan Šíma. V případě opakovaného porušení může být sankce ještě vyšší.  Žádná pokuta ale podle Šímy ještě nepadla.

Čtěte také

Alternativou k superčmelákům je podle Ondřeje Hercoga z organizace Čmeláci Plus návrat zemědělců k přirozenému hospodaření. Biopásy a bohatá nabídka různých plodin mohou podle něj situaci vyřešit. Hercog ale zároveň uznává, že v uzavřených sklenících může být opylovací služba nutným zlem.

„Budou-li se dodržovat pravidla, budou-li se kontrolovat a bude-li se to postihovat, věřím tomu, že v uzavřených prostorách to může fungovat a bereme to jako nutné zlo, kde asi nemáme jinou alternativu,“ dodává Hercog s tím, že skleníky ale musí být velmi dobře zabezpečené proti únikům čmeláků.

Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka v audiozáznamu.

autor: Ondřej Novák
Spustit audio

Související