Trumpovi odpůrci jsou posedlí rasovou identitou, on tak neuvažuje, hájí prezidenta komentátorka

Čtěte také

Prezident Trump musí jmenovitě odsoudit zlo, kterým je bílý nacionalismus, píše týdeník Washington Examiner

V komentáři pro deník Wall Street Journal to píše konzervativní komentátorka Heather Mac Donaldová.

Prezidenta Trumpa jeho političtí odpůrci obvinili z „politiky rozdělování“ a používání „rasistické rétoriky“ už dlouho před masakrem v El Pasu. Podle těchto lidí šéf Bílého domu „využívá rasové rozdělení pro svůj prospěch“ a účelově rozdmýchává rasové konflikty ve společnosti.

Hněv založený na různém původu lidí byl v pohledu prezidentových kritiků součástí jeho předvolební kampaně už v roce 2016. Liberální deník New York Times o těchto aspektech jen v posledních několika měsících psal několikrát.

Levice rozděluje

Mac Donaldová ale podobná obvinění odmítá. Zdůrazňuje, že šéf Bílého domu ve svých proslovech a tweetech jen málokdy používá rasové kategorie.

V tomto duchu se podle ní chovají spíše média a také prezidentští kandidáti z řad demokratů. Ti běžně charakterizují jednotlivce i skupiny na základě rasového původu. Na základě tohoto klíče pak označují značnou část americké společnosti.

Čtěte také

Pro menšiny je Amerika nejskvělejší, jaká kdy byla. Nostalgií trpí jen stárnoucí bílý muž, říká novinářka Ciglerová

Například senátorka Kirsten Gillibrandová řekla, že příznivci Donalda Trumpa jsou „převážně bílí“ a že „bílá kůže chrání před zastřelením policií“.

Komunální politik a prezidentský uchazeč Pete Buttigieg prohlásil, že bílí kandidáti si musí být vědomi „privilegia a výhod, kterou jim jejich rasa poskytuje“. A senátor Cory Booker zase uvedl, že „bělošská nadřazenost a bílá nadvláda se samy o sobě promítají“ do řady oblastí včetně justice, imigrace a zdravotní péče.

Stoupenci liberálního pohledu na svět považují podobnou rétoriku za oprávněnou, pravdivou a nikoliv „rasově rozdělující“. Dvojí standard pak americká autorka vidí zejména v postojích akademické sféry.

Univerzitní vedení, studenti a jednotlivé fakulty jsou podle Mac Donaldové posedlí vymezováním vlastní identity na základě rasového původu. Ve středobodu jejich chování spatřuje pocit „privilegia bílé rasy a toxickou maskulinitu“.

Pokud například vyučující černé barvy kůže nedosáhne povýšení, mluví se o něm jako o oběti diskriminace. Pokud se to samé stane bělochovi, za důvod se prý považuje spíše nedostatečná kvalifikace.

Za vším není rasismus

Tyto pohledy pak vysvětlují rozdílné vnímání Donalda Trumpa a jeho činů. Prezident nicméně útočí na své současné protivníky stejně, jako útočil na konkurenci v roce 2016 a rozdíl v barvě pleti přitom nečiní, tvrdí Heather Mac Donaldová.

Čtěte také

Jan Fingerland: Rozhněvané mladé ženy versus Trump

Dodává, že Trump se chová stejně nepřátelsky, ať už jde o osoby bílé, nebo černé barvy pleti. Stejný přístup tak zastává k favoritovi demokratických prezidentských primárek Joeu Bidenovi, bývalému vyšetřovateli možného spojení Donalda Trumpa s Ruskem Robertu Muellerovi nebo demokratickému senátorovi, Afroameričanu Elijahu Cummingsovi.

Akademická sféra ale přesto tvrdí, že kritizování „člověka s jinou barvou kůže“ musí nevyhnutelně souviset s otázkou jeho „rasy“. Podle Mac Donaldové se jedná o klasický přístup liberálních skupin, které za vším vidí rasovou otázku a pomíjí jiné vlivy, včetně socioekonomických a behaviorálních.

Také automatické označování jiných názorů za „nenávistné řeči“ prý infiltrovalo obecnou kritiku vůči prezidentu Trumpovi. Jeho postoje k ochraně hranic a pohled na národní suverenitu jsou v rozporu se zjevným přesvědčením demokratických elit, že lidé žijící mimo zemi mají právo vstoupit podle libosti do země bez následků v podobě postihu za nezákonné překročení hranice.

Dvojsečná zbraň

Akademická a demokratická levice má zřejmě jasno, že snaha prosazovat ochranu hranic může mít kořeny pouze v „nenávisti“. Takový předem jasný výklad je ale prostředkem, jak zabránit debatě a stigmatizovat toho, kdo nesouhlasí s ortodoxně liberálními postoji, soudí komentátorka.

Čtěte také

Skrývá se za dvojznačnými výroky Donalda Trumpa antisemitismus?

Dodává, že politika identity, která je nyní hybnou silou Demokratické strany, vyzdvihuje rasovou a etnickou identitu obětí a dělá z bílých – zejména pak heterosexuálních mužů – obětního beránka. Zastánci takového přístupu by si ale měli dávat pozor.

Pokud se totiž „bělošství“ stává legitimním tématem akademického a politického diskurzu, někteří jednotlivci se hrdě pustí do obhajoby „bílé identity“. Všímat si negativních aspektů politiky bílé identity ale samozřejmě nijak neospravedlňuje násilí lidí, jako je vrah z El Pasa.

Dominantní kultura a světonázor vytváří skupinu sociálních vyděděnců, mezi nimiž je malé procento těch, kteří v tažení za obhajobou konzervativních hodnot a tradiční rodiny neváhají použít násilí. A je také jasné, že překonat rasové rozdíly ve společnosti bude obtížné.

Největší odpovědnost ale leží na propagátorech politiky založené na rozdílech mezi rasami. Tedy na masmédiích, akademické levici a jejích politických následovnících, uzavírá Mac Donaldová.