Skrývá se za dvojznačnými výroky Donalda Trumpa antisemitismus?

V souvislosti s říjnovou masovou střelbou v synagoze v americkém Pittsburghu se objevily úvahy o údajných antisemitských postojích prezidenta Donalda Trumpa. Veřejnost mu vyčetla jeho první reakci – tou byla výtka synagoze, že má špatnou ostrahu.

Vadilo i to, že prý neprojevil dostatek citlivosti nebo že nezrušil svůj předvolební mítink. Ale jako antisemitské jsou označované i jeho výroky na adresu George Sorose, které přiživují teorii spiknutí – tak módní na krajní pravici, rozepisuje se francouzský deník Le Monde.

Jan Fingerland: Norsko nebo Botswana? Trump dává přednost prvnímu

Jan Fingerland

Občas se zdá, že Donald Trump nemůže mít čas na vládnutí. Většinu energie musí vkládat do vysvětlování, zda něco opravdu řekl nebo případně jak to myslel. Naposledy to byl jeho výrok o zadnicích světa, který vyvolal celosvětový rozruch.

Ještě donedávna byl přitom Trump zcela mimo podezření. Především proto, že jeho zeť Jared Kushner je Žid a jeho dcera Ivanka konvertovala k judaismu. Ale také z toho důvodu, že 45. americký prezident má blízké vztahy s Benjaminem Netanjahuem a na rozdíl od svých předchůdců dodržel slib a přestěhoval americké velvyslanectví do Jeruzaléma.

„Jsem ten nejméně antisemitský a nejméně rasistický člověk, jakého si dokážete představit,“ prohlásil Trump v rozhovoru s jedním izraelským novinářem, který se ho zeptal na množící se případy antisemitismu v Americe.

Po krveprolití v Pittsburghu, kde na konci října střelec zabil 11 lidí, však tato jeho tvář získala vážné trhliny. Podle amerického tisku se zachoval netečně a ke změně postoje ho přiměla až jeho dcera. Prý teprve na její naléhání odsoudil antisemitismus a pozval na smuteční obřad za oběti atentátu izraelského velvyslance.

Hrozba z Wall Streetu

Donald Trump však čelí obviněním z antisemitismu již léta. Především proto, že přiživuje spiklenecké teorie, aniž by uváděl jména. Tak v jednom spotu na konci své předvolební kampaně postavil do protikladu bídný úděl amerických dělníků s mocí peněz z Wall Streetu.

Zapomenutý antisemitismus Henryho Forda je odvrácená tvář amerického snu. Inspiroval i Hitlera

Henry Ford

Průmyslník Henry Ford je dodnes opěvovaný jako vzor úspěšného podnikatele, který stvořil masovou výrobu s masovou spotřebou a vyrobil miliony dostupné širokým vrstvám. Do světa ale nevypustil jen lidově dostupné vozidlo. Na jeho odvrácenou tvář, tedy podíl na šíření rasismu, antisemitismu a sympatie k Hitlerovi se taktně zapomíná, píše slovenský deník SME.

„V klipu se objevily tři obličeje – finančníka a filantropa George Sorose, tehdejší šéfky americké centrální banky Janet Yellenové a Lloyda Blankfeina – bývalého šéfa banky Goldman Sachs. Všichni tři jsou Židé,“ upozorňuje historička antisemitismu z Emorské univerzity Deborah Lipstadtová.

Kruh se podle deníku Le Monde uzavřel v předvečer nedávných voleb do Senátu a Sněmovny reprezentantů. Trump označil migranty mířící do Spojených států z Latinské Ameriky za kriminálníky, kteří přišli Američanům brát práci.

Po hrozbě z Wall Streetu přišel tentokrát s hrozbou „zespodu“, za kterou ovšem „někdo stojí“. Americký prezident sice nechal na svých mítincích vypískat George Sorose, ale sám nikoho nejmenoval – jak se patří na teorii spiknutí. Jen naznačuje, což je však ještě účinnější. „Nevím, ale nepřekvapilo by mě to, říká to kde kdo…,“ odpověděl Trump na otázku novinářů, jestli karavanu migrantů tajně nefinancuje Soros.

Prostor pro nenávist

Náznaky však doprovázely také činy. Jmenování nacionalisty Stevea Bannona do Bílého domu bylo aktem uznání celé americké krajní pravice, tvrdí francouzský list. A první šok přišel ve městě Charlottesville, kde mohli stoupenci Ku-Klux-Klanu svobodně pochodovat a vykřikovat antisemitská hesla, zatímco jeden z neonacistů zabil svým autem aktivistku, která proti tomu přišla protestovat.

Čtěte také'Ku-klux-klan a neonacisté jsou odporní.' Trump odsoudil bělošské extremisty a rasismus označil za zlo

Donald Trump tehdy nedal za pravdu žádné straně. Vyvolal tak bouři hněvu a přispěl tím také k předčasnému odchodu Garyho Cohna, svého ekonomického poradce židovského vyznání.

A pak přišla střelba v Pittsburghu spáchaná mužem, který odmítal „karavanu“ uprchlíků a vyčítal Židům, že jim pomáhají. Ani to však Trumpa, který označil střelce za „maniaka“, nepřimělo vzít svůj projev o proslulé karavaně zpět.

„Neříkám, že je za to Donald Trump zodpovědný. Ale vysílá vzkaz, že násilí a nenávist jsou přípustné,“ komentuje situaci historička Lipstadtová.

Američtí Židé začínají mít v tomto kontextu obavy. Podle profesora Yashy Munka z Harvardovy univerzity se doposud cítili poměrně v bezpečí, protože atentáty páchali extremisté, kteří neměli vztah k americké politice. S příchodem Trumpa se však podle akademika situace změnila.

Nejameričtější Američané

„Zatím ale není třeba zpochybňovat, že jsou Spojené státy pro Židy klidným a bezpečným přístavem,“ ubezpečuje Lipstadtová. V jejím pohledu americký antisemitismus zaznamenal vrchol v meziválečném období – především kvůli rozhlasovým pořadům katolického kněze Charlese Coughlina a také hnutí letce Charlese Lindbergha, který obviňoval Angličany, prezidenta Roosevelta a Židy, že chtějí zatáhnout Spojené státy do války s Hitlerem. 

Antisemitismus je v západní Evropě na vzestupu, v Česku ho naopak ubývá, hodnotí politolog

Židé s jarmulkami v Berlíně (ilustrační foto)

Německá velkoměsta prý nejsou pro Židy bezpečná a místo jarmulky by měli raději nosit jiné pokrývky hlavy. Takovou radu pro turisty z Izraele má předseda ústřední židovské rady v Německu Josef Schuster. Antisemitských útoků podle něj přibývá, a to nejen ve čtvrtích, kde žijí přistěhovalci z arabských zemí.

Antisemitismus v USA přežíval „v mírnější formě“ ještě v 50. letech, kdy se projevoval diskriminací Židů ve školách, na úřadech nebo v nemocnicích. Ale fenomén se vytratil na konci 60. let spolu se zpochybněním války ve Vietnamu a s bojem za lidská práva, který sblížil americké Židy s Afroameričany. Antisemitismus v Americe je tak podle Lipstadtové minulost, třebaže současný nárůst antisemitsky motivovaných činů se nesmí brát na lehkou váhu.

Také profesor Munk vidí situaci optimisticky. Nevěří, že by se antisemitismus mohl vrátit do každodenního života. Soudí, že zatímco v Evropě stále existuje určité napětí mezi tím být Žid a být Francouz nebo Němec, ve Spojených státech tomu tak není. „Je naprosto přirozené, že je tu člověk Židem a Američanem zároveň,“ říká Munk.

A právě pocit sounáležitostí s americkým národem je rozhodující. Podle průzkumů veřejného mínění právě američtí Židé, kteří ze tří čtvrtin dali v prezidentských volbách své hlasy Hillary Clintonové, cítí se Spojenými státy nejhlubší sounáležitost. Mírně v tom předčili dokonce tradiční katolíky a protestanty, nemluvě o ateistech a muslimech, informuje francouzský deník Le Monde.

Spustit audio
autor: Jan Machonin

Odebírat podcast

Související