Antisemitismus je v západní Evropě na vzestupu, v Česku ho naopak ubývá, hodnotí politolog
Německá velkoměsta prý nejsou pro Židy bezpečná a místo jarmulky by měli raději nosit jiné pokrývky hlavy. Takovou radu pro turisty z Izraele má předseda ústřední židovské rady v Německu Josef Schuster. Antisemitských útoků podle něj přibývá, a to nejen ve čtvrtích, kde žijí přistěhovalci z arabských zemí.
Antisemitismus je v západní Evropě na vzestupu
Před týdnem napadl v Berlíně devatenáctiletý syrský uprchlík mladého Izraelce, který nosil jarmulku. Začal ho mlátit opaskem a častovat antisemitskými nadávkami. Útok v Německu vyvolal velkou diskuzi, podle Schustera ale antisemitismus nelze přičítat pouze migrantům, objevuje se i v německé společnosti.
Robert Schuster: V Německu roste antisemitismus, chybí shoda na společných hodnotách

Neuplyne dne, aby nebyly v německých městech, často na centrálních náměstích, páleny izraelské vlajky, případně transparenty s vyobrazením šesticípé Davidovy hvězdy.
„Antisemitismus existoval i po válce, ale části měst byly bezpečné. Násilí přichází s méně vzdělanými lidmi a zajímavé je, že se chrání židovská i muslimská obec. Navzájem si vyměňují zkušenosti ohledně bezpečnosti,“ tvrdí publicista Jaroslav Šonka.
Za útoky podle něj stojí neonacisté a nevzdělaní muslimové, kteří se dostali pod vliv radikálních kazatelů. „Na druhou stranu v Berlíně existují smíšené třídy, které jezdí hrabat listí do Osvětimi, včetně muslimských dětí. Nelze to nálepkovat,“ dodává.
Žádní nosatí světovládci
Pokud jde o Česko, tak podle politologa Miroslava Mareše antisemitismu od 90. let spíše ubylo. „Není u nás silná islamistická scéna, která stojí za nárůstem antisemitismu v západní Evropě. V poslední době se protižidovské projevy objevily v té ostře proslovanské scéně, která dává vinu Židům za dění na Ukrajině.“
Zároveň ale zdůrazňuje, že to nelze paušalizovat, protože i v prokremelských kruzích se objevují i výrazně proizraelská prohlášení. Celkově pak Mareš považuje boj proti antisemitismu v Česku za úspěšný, ve velké části společnosti se naopak vyskytuje filosemitismus a obdiv k Izraeli.
Důležité je vzdělání a přímý kontakt s Židy, který ukáže, že to nejsou žádní ‚nosatí světovládci‘, jak se píše v diskuzích, ale normální lidé.
Miroslav Mareš
„Určité latentní procento populace ale antisemitské představy má. Často to může sloužit k odůvodnění vlastních neúspěchů a zřejmě to nelze zcela potlačit. Zvlášť v době internetu, kdy je k dispozici řada protižidovských materiálů. Ale z hlediska míry antisemitismu jsme na tom mnohem lépe než okolní země nebo západní Evropa,“ uzavírá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.