Robert Schuster: V Německu roste antisemitismus, chybí shoda na společných hodnotách

14. prosinec 2017

Neuplyne dne, aby nebyly v německých městech, často na centrálních náměstích, páleny izraelské vlajky, případně transparenty s vyobrazením šesticípé Davidovy hvězdy.

Tímto činem zpravidla vyústí protestní shromáždění namířená proti nedávnému rozhodnutí americké vlády uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele.

Spolková vláda tyto projevy nenávisti vůči Izraeli a Židům okamžitě odsoudila. Kancléřka Angela Merkelová dlouhodobě zastává názor, že udržení existence Státu Izrael je součástí německého státního zájmu. Přesto se to na vládní facebookové stránce po prvních dnech jenom hemžilo urážlivými protižidovskými komentáři.

Kdo se v posledních týdnech začetl podrobněji do různých německých magazínů, zjistil, že nenávist vůči všemu židovskému je na vzestupu. Nikoli ale mezi původním německým obyvatelstvem, ale zejména tam, kde je patrná vysoká koncentrace lidí muslimského původu.

Například mezi dětmi ve školách v některých berlínských čtvrtích má představovat označení „Žid“ největší možnou urážku. Když pak učitelé o hodinách dějepisu probírají látku související s druhou světovou válkou, jsou konfrontováni s názory velebícími Adolfa Hitlera a likvidační politikou nacistů vůči židovskému národu.

Německá kancléřka Angela Merkelová

Antisemistismus přistěhovalců

Kolem pálení izraelských vlajek v Německu se rozhořela velmi živá diskuse, jíž se snaží pro sebe využít i někteří politici. Příkladem může být protiimigrační a protievropská Alternativa pro Německo (AfD), která při posledních volbách získala necelých 13 procent hlasů. Její představitelé spatřují v nárůstu antisemitismu přímý důsledek příchodu velkého počtu muslimských běženců do Německa.

Ti prý navíc nejsou vůbec vedeni k tomu, aby se identifikovali s německým hodnotovým žebříčkem. Z něho totiž vyplývá, že antisemitismus a nenávist vůči Izraeli jsou v Německu kvůli jeho neblahé minulosti nepřípustné. Jestli míní Alternativa pro Německo své rozhořčení upřímně, je sporné.

Stačí jenom připomenout, že v jejích řadách také rezonují názory volající po tom, aby holokaust již nezastiňoval vše pozitivní v německých dějinách, případně, že se jedná o politickou ideologii vnucenou Němcům zvenčí Spojenými státy, aby je mohly udržovat ve stavu podřízenosti.

Nebezpečí, kterým Izrael čelí, se v posledních letech proměnila

Faktem ale je, že nejenom rostoucí antisemitismus ve veřejných projevech některých přistěhovalců, ale i masová podpora pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterou v nedávné minulosti předvedli němečtí Turci, si přímo říkají o stanovení nějakého společného hodnotového katalogu, jehož dodržování by mělo být v Německu pro všechny jeho obyvatele závazné.

Oficiální němečtí představitelé se tomuto tématu dlouho vyhýbali, protože jim nebylo příjemné a obávali se negativních reakcí v zahraničí. Avšak hořící izraelské vlajky v centru Berlína vytvářejí obraz, který je daleko hrozivější.

autor: rsc
Spustit audio