Trauma i životní styl se mohou přenést na další generace. „Mění se genetika, ale nemění se DNA,“ říká o epigenetice Konvalinka

Setkání s vědci a odborníky, kteří umí zaujmout
Epigenetika mění to, jak genetikové nahlížejí na lidský genom a jeho fungování. „Byl tu staletý spor, jestli existuje dědičnost získaných vlastností, nebo jestli jsme tabula rasa, tedy čistá deska po narození,“ popisuje počátky epigenetického vědeckého tázání biochemik Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. (Repríza.)
„Genetici tedy po staletí řešili třeba to, jestli když se naučíte jazyk, tak ho budou dobře umět také vaše děti. Ono to tak vypadalo, protože skvělí běžci mezi koňmi mají hříbata, ze kterých se také stanou skvělí běžci,“ uvádí host Leonarda Plus.
Čtěte také
Až Gregor Johann Mendel rozhodl, že to tak není a že máme zárodečnou hmotu, která se předává a nemění se se získanými vlastnostmi buněk nebo organismu. „A vypadalo to, že dědičnost získaných vlastností není možná.“
„Ale teď se objevuje a už je experimentálně potvrzená myšlenka, že se přece jen nějaké vlastnosti dají přenést, a to formou epigenetiky. Jde o změny, které nejsou v sekvenci páru bází, ale jsou v modifikaci DNA, případně ještě zajímavěji v modifikaci proteinů, které se na DNA vážou.“
Jde o tzv. histony, kladně nabité proteiny, které se vážou na záporně nabitou DNA. „A ty když se namodifikují, tak se mohou snáze rozbalit a ta místa, která předtím chránily, se najednou snáze přepisují do RNA a z nich vznikají další bílkoviny.“
Čili se DNA otevírá tak, aby se gen, který je v tom konkrétním místě, mohl víc přepisovat. „Tím se mění genetika, ačkoliv se nemění sekvence DNA,“ objasňuje princip epigenetického přenosu biochemik.
Historické strachy vs. biochemické vlivy
„Z toho bychom mohli soudit, že zdravý životní styl a s ním spojené vlastnosti by se mohly, a zdá se, že se to děje, také přenést do další generace.“
Čtěte také
Epigenetika je také zkoumána z pohledu neurověd. „Zde je velmi obtížné odlišit to, co vám maminka nebo babička vypráví, tedy ty historické strachy, které spojujete se svým národem, kmenem, rodinou a bojíte se, že zase přijdou, od biochemických vlivů.“
Vědci se dlouho domnívali, že biochemické vlivy neexistují a že struktura DNA je daná. „Ale zdá se, že opravdu silná traumata se také vepisují do modifikací zmíněných histonů a tyto modifikace mohou být dědičné a přenášet se dokonce přes několik generací.“
„Optimismem nás ale naplňuje vratnost tohoto procesu, tedy že doufáme, že tyto změny lze vrátit zpět,“ shrnuje biochemik Jan Konvalinka.
Jak nové objevy v oboru lidského genomu pomáhají při léčbě diabetu nebo nádorových onemocnění? Jak vznikají nové proteiny v lidském organismu a jakou roli mají pro lidskou genetiku? Poslechněte si celé Leonardo Plus!
Související
-
Prase je velká zkumavka, v níž se snadno smíchá ptačí chřipka s lidskou, varuje biochemik Konvalinka
Ptačí chřipka celosvětově ohrožuje populace divokého i člověkem chovaného ptactva. Její přenos na lidského hostitele je zatím vzácný. Je tedy důvod se tohoto viru obávat?
-
Ultrajemné částice znečištění zatím neměříme, pronikají přitom ale až do mozku, varuje genetik
Celosvětově každé šesté úmrtí lze přičíst chorobě v důsledku znečištění životního prostředí.
-
Biolog: Evropa metody genetické editace plodin striktně reguluje. Zároveň ale masivně dováží odjinud
Geneticky modifikované či metodou CRISPR-Cas9 editované plodiny se pomalu prosazují v zemědělství, jen Evropa stále s jejich přijetím otálí. Je na místě tato zdrženlivost?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.