Ultrajemné částice znečištění zatím neměříme, pronikají přitom ale až do mozku, varuje genetik

„Není to rozhodně tak, že samotné dýchání způsobí nějaký akutní toxický efekt, který vede ke smrti. Ale některá onemocnění, která jsou fatální, mohou být z větší části způsobena inhalací částic ve znečištěném ovzduší,“ vysvětluje vedoucí Oddělení genetické toxikologie a epigenetiky.

Čtěte také

Zboží plné toxických látek, které už na Západě nelze prodat, míří do obchodních řetězců v Česku, říká Brabcová z Arniky

Ovzduší je při vzniku nemoci jen jedním z faktorů. „Další roli hraje životní styl, který se liší mezi venkovem a městem. Zatímco ovzduší na venkově obsahuje především zdroje znečištění z lokálních topenišť, tak ve městech je dominantním faktorem doprava a částečně i průmysl.“

„Česko je v rámci zemí Evropské unie zemí se zhoršenou kvalitou ovzduší a životního prostředí. Pořád tu máme oblast Slezska, Moravskoslezského kraje, kde průmysl stále je, byť ekologizován.“

Přetrvávají také důsledky znečištění v pánevních oblastech Severočeského kraje. „Statistické údaje zatím ukazují, že střední doba života zde je o dva roky kratší. To nemusí být způsobeno jen efektem špatného ovzduší v minulosti, roli hrají sociálně ekonomické faktory, ale ty najdeme i v jiných částech Česka.“

Při dýchání mají schopnost proniknout hluboko do organismu, do plic. A ty nejjemnější pronikají i do mozku.

Vliv na naše zdraví má i prostředí, v němž žili naši předkové. „Je to hypotéza už dnes podložena výsledky. Nejsilnějším argumentem je posun ve střední délce života. Lidský genom je něco, co se přenáší z generace na generaci, a jestli tu bylo nějaké poškození před 40 lety, tak se může uplatnit i v generacích, které žijí ve zcela jiném prostředí, ale nesou si s sebou tuto genetickou zátěž.“

Ultrajemné částice pronikají často až do mozku

Topinka se svým týmem zkoumají zejména vliv velmi jemných částic na lidské zdraví. „Při dýchání mají schopnost proniknout hluboko do organismu, do plic, a ty nejjemnější pronikají prostřednictvím hematoencefalické bariéry i do mozku.“

Čtěte také

S metrákem nové podlahové krytiny si domů přinesete i 20 kg jedovatých ftalátů, říká lékař a ekolog Šuta

Proto jsou i projekty v rámci Evropské unie, které se zaměřují na souvislost mezi neurodegenerativními onemocněními a čistotou životního prostředí z hlediska ultrajemných částic.

„Stávající stanice Českého hydrometeorologického ústavu, kterých je v České republice spousta, měří částice PM10, tedy menší než 10 mikronů, a pak PM2,5, tedy menší než 2,5 mikronu. A jen některé měří částice menší než jeden mikron, a to pořád ještě nejsou ty ultrajemné.“

Jan Topinka, Ústav experimentální medicíny|foto:Eva Kézrová, Český rozhlas

Technika pro masivní měření těchto ultrajemných částic je k dispozici, ale je velmi drahá a není možné ji rutinně zavést ani v zemích, které jsou na tom ekonomicky podstatně lépe.

„Problém je v tom, že dosavadní limity jsou založeny na hmotnosti částic, takže když je znečištění podlimitní, tak to budí dojem, že je vše v pořádku, ale ono je tam strašné kvantum těch jemných a ultrajemných částic, které mají zanedbatelnou hmotu. Proto se v současnosti pracuje na normách, které by zahrnovaly spíš počty částic než jejich celkovou hmotnost.“

Poslechněte si celé Studio Leonardo v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.